Hojník (Sideritis) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých, rozšířený v mírných a subtropických oblastech Starého světa od Makaronésie po západní Čínu. Zahrnuje asi 140 druhů, některé z nich jsou využívané jako léčivky a v lokální gastronomii.
Popis
Zástupci rodu hojník jsou jednoleté či vytrvalé byliny, ale v centru jejich diverzity, v Makaronésii, též polokeře a keře, dorůstající nezřídka výšky přes 1 metr. Listy jsou obvykle úzké, zubaté nebo celokrajné, přisedlé nebo řapíkaté. Celé rostliny bývají pokryté jednoduchými nebo větvenými chlupy, někdy jsou až plstnatě či vlnatě chlupaté, často jsou aromatické.[1]
Květy jsou uspořádány v lichopřeslenech, které dále formují husté koncové květenství thyrsus nebo lichoklas. Kalich je pěticípý, osově souměrný nebo téměř pravidelný; koruna dvoupyská, obvykle bílá či žlutá, vzácně též purpurová. Plodné tyčinky jsou čtyři, dvě kratší a dvě delší, ukryté v krátké korunní trubce. Květy jsou opylovány hmyzem,[2] plody jsou tvrdky, na jednom konci nápadně zaoblené.[1]
Hojníky vyrůstají v různých biotopech, od mořského pobřeží až do vysokých hor, často na bazických substrátech. Hojné jsou na slunných a suchých křovinatých stráních, na skalách, v lesních lemech, jako podrost světlých borových nebo dubových hájů, na Kanárských ostrovech také v původních vavřínových lesích. Rostou též na travnatých stanovištích, v lesostepích a stepích, na mezích, úhorech a pastvinách, někdy též na antropicky narušených stanovištích.
Využití
Na Balkáně, v Řecku a Turecku je populární bylinný čaj z hojníku Sideritis scardica, využívá se tam též coby aromatická bylina v lokální kuchyni. Coby léčivka působí antimikrobiálně, antioxodačně a protizánětlivě, tradičně se využíval na úpravu zažívání a podporu imunity při chřipkových onemocněních a nachlazení, k hojení ran a k ústním výplachům. Sideritis hyssopifolia se přidává do směsí na ochucení bylinných likérů.[3]
Sideritis raeseri se v jihovýchodní Evropě pěstuje jako okrasná rostlina.
Taxonomická poznámka
V rámci hluchavkovitých je rod řazen do podčeledi Lamioideae a tribu Stachydeae. Někteří zástupci, včetně v Česku rostoucího hojníku chlumního (Sideritis montana), byli v minulosti vydělováni do samostatného rodu Hesioda.[4][2] Typovým druhem je hojník horní (Sideritis hirsuta).[5]
↑ abc Sideritis L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné online.
↑ abHrouda L. (2000): Hesiodia Moench – hojník. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 578–579, Academia, Praha.
↑Hrouda L. (2000): Hesiodia Moench – hojník. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 578–579, Academia, Praha.
.JPG)
.jpg)
