Hierarchie královských a vévodských titulů byla stanovené pořadí postavení vládnoucích panovníků, které mělo zabránit nežádoucím neporozuměním a konfliktům nejen při audiencích, ceremoniích a slavnostech. Byla stanovena z popudu papeže Julia II. (216. papežem v letech 1503–1513) v roce 1504, aby jasně určila, který vyslanec vstoupí před jiným, kdo kdy promluví, kdo bude sedět vedle koho a podobně. Tento pořadník byl závazný pouze v Papežském státě a byl dokonce odmítnut římským císařem. Seznam byl sporný také poté, co někteří panovníci odešli v období reformace z lůna římskokatolické církve.
Pořadí přednosti titulů
| Pořadí |
Latinsky[1] |
Česky |
Nové pořadí |
Po úpravě[2]
|
| 1. |
Imperator |
císař římský |
1. |
císař římský
|
| 2. |
Rex Romanorum |
král římský |
2. |
král římský
|
| 3. |
Rex Franciae |
král francouzský |
3. |
král francouzský
|
| 4. |
Rex Hispaniae |
král španělský |
4. |
král španělský
|
| 5. |
Rex Aragoniae |
král aragonský |
5. |
král aragonský
|
| 6. |
Rex Portugalliae |
král portugalský |
6. |
král portugalský
|
| 7. |
Rex Angliae (discors cum tribus predictis) |
král anglický |
7. |
král anglický
|
| 8. |
Rex Siciliae (contendit cum Rege Portugalliae) |
král sicilský |
8. |
král skotský
|
| 9. |
Rex Scotiae |
král skotský |
9. |
král sicilský
|
| 10. |
Rex Ungariae (fuit questio anno 1487) |
král uherský |
10. |
král uherský
|
| 11. |
Rex Cipri |
král kyperský |
11. |
král kyperský
|
| 12. |
Rex Bohemiae |
král český |
12. |
král český
|
| 13. |
Rex Poloniae |
král polský |
13. |
král polský
|
| 14. |
Rex Daciae |
král dánský |
14. |
král dánský
|
| 15. |
Dux Britannie |
vévoda bretaňský |
15. |
republika benátská
|
| 16. |
Dux Burgundiae |
vévoda burgundský |
16. |
vévoda bretaňský
|
| 17. |
Dux Bavariae, comes Palatinus |
vévoda bavorský, falckrabě rýnský |
17. |
vévoda burgundský
|
| 18. |
Dux Saxoniae |
vévoda saský |
18. |
falckrabě rýnský
|
| 19. |
Marchio Brandenburgensis |
markrabě braniborský |
19. |
kurfiřt saský
|
| 20. |
Dux Sabaudiae |
vévoda savojský |
20. |
markrabě braniborský
|
| 21. |
Dux Mediolanensis |
vévoda milánský |
21. |
arcivévoda rakouský
|
| 22. |
Dux Venetiarum |
dóže benátský |
22. |
vévoda savojský
|
| 23. |
Duces Bavariae |
vévodové bavorští |
23. |
velkovévoda toskánský[3]
|
| 24. |
Duces Franciae, Rothoringi, Borboniae, Aurelianen |
vévodové francouzští, lotrinští, bourbonští, orleánští |
24. |
vévoda milánský
|
| 25. |
Dux Januensis |
vévoda janovský |
25. |
vévoda bavorský
|
| 26. |
Dux Ferrariensis |
vévoda ferrarský |
26. |
vévoda lotrinský
|
|
|
|
27. |
další italská knížata
|
|
|
|
28. |
římské rodiny Colonna a Orsini
|
|
|
|
29. |
papežův synovec
|
|
|
|
30. |
města Bologna a Ferrara (střídala se)
|
Reference
- ↑ Tento seznam pochází z diáře papežského ceremoniáře Parise de Grassis pro rok 1505 (citováno podle Notices et Extraits des Manuscrits du Roi, vol. 2, s. 624, 1789
- ↑ Jean Rousset de Missy: Cérémonial Diplomatique des Cours de l'Europe, 1739-45, který tvoří svazky 4 a 5 k Dodatkům Jeana Dumonta: Corps Universel Diplomatique du Droit des Gens, Amsterdam, 1726-31; vol. 5, s. 201
- ↑ Titul vznikl v roce 1569 poté, co Cosimo I. de Medici postupně sjednotil městské státy Florencie a Siena s Florentským vévodstvím.
