Havelské město vzniklo pravděpodobně kolem 30. až 40. let 13. století (uvádí se 1232–1234[1]) kolem farního kostela svatého Havla na místě nevýrazného staršího osídlení. Nejstarší dochovaná písemná zmínka se vztahuje k roku 1265. Bylo městem ve městě, uvnitř opevnění Starého města pražského, avšak mělo vlastní právní a správní řád. Se Starým Městem bylo právně sloučeno roku 1287.
Město založil v počátcích vlády Václava I. z královského pověření lokátorEberhard, horní podnikatel a pozdější mincmistrkrálovství českého. Většina obyvatel pocházela zřejmě z jihoněmeckých měst, zejména z Řezna. Důvod vytvoření města uvnitř města nebyl uspokojivě vysvětlen. Jádrem města bylo rozsáhlé privilegované tržiště (tzv. Nové tržiště), které konkurovalo starému tržišti na dnešním Staroměstském náměstí.[1]
Město vyrostlo na pravidelném půdorysu, bylo tvořeno věžovitými domy z lomové opuky a exponovaná místa havelského náměstí byla vydlážděna. Leželo kolem tržiště v ose cesty mezi Petrskou čtvrtí a Újezdem svatého Martina, přibližně v místech dnešních ulic a náměstí Rytířská, Uhelný trh, Havelská, V Kotcích a Ovocný trh. Tržiště mělo délku kolem 560 metrů a rozlohu přes 3 hektary. Ve 14. století byla západo-východní osou tržiště vedena zástavba dvěma řadami mohutných soukenických, postřihačských a dalších kotců, a tržiště tak bylo rozděleno na ulice v dnešních uličních čarách. Poté vznikaly kamenné domy v dnešních ulicích Melantrichova a Železná, spojující čtvrť se starším tržištěm na Staroměstském rynku. Výstavba Havelského města se stala spojnicí pozdějšího Nového města pražského, jež bylo odděleno hradební zdí s věží (dodnes dochovanou v nárožním domě ulic Na můstku a Rytířská), příkopem a kamenným můstkem (dochovaným ve vestibulu stanice metra Můstek a odhaleným při jeho stavbě). Významný palác Jana Rotleva posloužil ve 2. polovině 14. století pro výstavbu univerzitní budovy Karolina.
Novověk
Kamenná zástavba, která se rozvinula zejména v 17.–18. století, scelila Havelské a Staré Město, nadále z něj zbyly dva farní obvody kostela sv. Havla se hřbitovem a kostel sv. Martina ve zdi se hřbitovem. Hřbitovy byly zrušeny koncem 18. století (svatohavelský) a 19. století (svatomartinský). Hlavními novostavbami byl jednak raně barokní klášter obutých karmelitánů v Rytířské ulici podle projektu podepsaného Carlem Luragem a k roku 1671 dokončeného Giovannim Domenicem Orsim, jednak Nosticovo divadlo z let 1781–1782.
