Obec leží 5 km severně od Bechyně, 1 km od komunikace II/122 z Bechyně do Opařan. Okolo obce jsou pole a louky, které postupně přecházejí do rozsáhlých lesů. Jsou tu dvě vodní plochy, první vodní plocha je opravená požární nádrž na návsi a druhá vodní plocha je rybník, který se nachází na severní straně obce zvaný V jezerách. Nedaleko obce teče řeka Smutná směrem k Bechyni, kde ústí do řeky Lužnice.
Název
Jméno Haškovcova pochází od prastarého rodu Haškovců, kteří zde sídlili.
Historie
Byl zde původně vystavěn panský dvůr a vedle dvora byli usazení deputátní dělníci, kterým byly darovány panské pozemky a na určitou dobu lhůtu osvobozené od všech poplatků.[4]
Roku 1477 Burian z Lažan dostal svůj dědický, bratrský a otcovský díl, od svých bratrů Václava a Voldřicha. Burian z Lažan dostal pustou tvrz v Podolí, dvůr poplužní, zpustlou ves Lhotu a dvory v Borovanech a Ratajích. Jeho rod zde nejspíš vládl až do roku 1569. Historické prameny uvádí, že v tomto roce se stala obec Lhota novým majetkem Petra Voka z Rožmberka a náležela k jeho panství.
Stavení v obci
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1511. V roce 1598 dostala obec oficiální název Haškovcova Lhota. Přes Lhotu vedla zemská obchodní stezka z Mirotic přes Orlík, Milevsko, Sepekov, Hánov, Srlín, Rataje, Lhotu, Bechyni do Soběslavi.
V roce 1651 se ve Lhotě jmenují Jan Haškovec, Tomáš Haškovec, grunty Novákovský, Frankeho, Martina Kocourka, Matěj Chmel, chalupa Kocourkovská, Na Vejvodově, Martina Nováčka a mlýn Jiřího Viktory. V roce 1678 v obci bylo 6 gruntů a 4 chalupy a v roce 1785 byly domy očíslovány.
Děti docházely od roku 1902 do školy v Ratajích. Roku 1927 se začalo se stavbou školy, do té doby děti chodily do školy v Ratajích. Za 5 let byla škola dostavěna. Spolek dobrovolných hasičů byl založen roku 1903.
Rok
Počet domů
Počet obyvatel
1842
25
202
1869
31
190
1914
39
187
1926
39
203
Vybavenost
Škola v dnešní době již neslouží k účelům, k jakým byla postavena, ale je využívána jako rodinný dům. V obci je knihovna, která byla založena roku 1924 a má cca 100 svazků. Tato knihovna je provozována do dnešní doby a je součástí Městské knihovny v Táboře. V obci je zaveden elektrický proud, je tu veřejný vodovod, veřejná kanalizační síť, komunikace jsou ve velmi dobrém stavu. V dolní části návsi je kaplička. Na horní části návsi je malé dětské hřiště a celá náves je upravená. Okolo cesty, původní zemské stezky, směrem k rybníku V jezerách, je nově vysázená alej. Na polích hospodaří soukromý zemědělec. V obci je menší pila s dřevovýrobou palet. V obci je ubytování.
Doprava
Ve směru od severu k jihu vede 1 km východním směrem od obce Haškovcova Lhota silnice číslo II/122, která spojuje obec Opařany s obcí Bechyně. Autobusová zastávka je na této komunikaci. Cestovat je odtud možné do Bechyně, Opařan nebo Milevska. Železnice tudy není vedena. Nejbližší železniční stanice je v Bechyni, kde končí jednokolejná elektrifikovaná trať číslo 202 trasa Bechyně - Tábor.[5]
Památky
Kaple vystavená v roce 1856 se zvonem je součástí návsi v těsné blízkosti budovy obecního úřadu č.p. 5. Zvon v kapli je zcela funkční a každou neděli ve 12:00 hodin se rozezvoní. Zděné kapličky u ohradní zdi č.p. 12 na západní části návsi a zděná kaplička v ohradní zdi u č.p. 15 na severní straně návsi.[5] Boží muka se nacházejí jižně od Haškovcovy Lhoty a pochází asi z 1. poloviny 19. století.
Turismus
Haškovcovou Lhotou nevede cyklistická či značená turistická trasa KČT. Obcí prochází Archeologická naučná stezka, 15 km dlouhá trasa od Hrašeho rodného domu v Ratajích, přes Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a okolo místa zvané Homoli nedaleko Haškovcovy Lhoty a zpátky do Ratají. Panely zachycují současné pojetí archeologie, archeologické způsoby a metody výzkumu i zpracování výsledků. Na panelech je možno vidět kresby Jana Karla Hraše, fotografie nálezů a mapku s rozmístěním jednotlivých zastavení.[6][7]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
