Gyula Zaránd se začal věnovat fotografii ve věku 15 let, kdy kráčel po stopách svého dědečka a obou rodičů, fotografů. Vystudoval Školu fotografie, kde mezi jeho učitele patřil Demeter Balla, a vysokou školu žurnalistiky v Budapešti. Následně pracoval jako reportážní fotograf v časopisu Tükör.[1]
Jeho práce fotografa odhaluje jeho sociologický a humanistický zájem o sociální a politické nepokoje, které se po Maďarsku rozšířily po roce 1956.
Inspirací se stali psychiatrické nemocnice, marginalizovaní dospělí, děti ulice nebo alkoholismus.
Některé z jeho obrazů, považované za podvratné, ve své době neunikly cenzuře a nebyly v jeho zemi zveřejněny. V roce 1971 odešel z Maďarska, aby se usadil v Paříži.
La Hongrie Année 60 (Maďarsko 60. let), Étampes, 2007
Trois générations de photographes hongrois (Tři generace maďarských fotografů) Paříž, L'Hôpital Éphémère, 1990.
Utopie Perdue, série fotografií Gyula Zaránda o pádu a opuštění symbolů komunistického režimu v Maďarsku a v zemích Východu, 2007[5] kterou uspořádala 1. Parcours Parisien de la Fotografie v knihkupectví Mazarine v Paříži a v Maďarském domě fotografů v Budapešti[1].
Publikace
Henri Vincenot (fotografie Gyula Zarand), Ma Bourgogne: le toit du monde occidental, éditions Universitaires Jean-Pierre Delarge, coll. « Terres de Mémoire », 1979 (ISBN 2-7113-0156-7).
Patrick Reumaux (fotografie Gyula Zarand), André Dhotel: Interview et bibliographie, éditions Universitaires Jean-Pierre Delarge, coll. « Terres de Mémoire », 1979 (ISBN 978-2-7113-0134-8).
Gyula Zarand, Díszlépés Pas de parade: Válogatás 45 év fényképeiből 45 années de photographies, Folpress, 2006, 212 s. (ISBN 963-87098-5-5).[6]
Gyula Zarand et Sylvestre Clancier, Sur les pas de Maigret, Editions du Polar, coll. « Sur les pas de... », 2009 (ISBN 978-2-35568-044-1).[7]
Gyula Zarand: « L'Utopie » (des années 60 en Hongrie) Port Folio Éditions « Chez Higgins ». 15 photographies argentiques, signées et numérotées, tirages limités à 30 exemplaires. 2007
Články
Gyula Zaránd pochází z rodiny fotografů, které spisovatel, sběratel a umělecký kritik Bernard Lamarche-Vadel popsal v jednom ze svých článků Tři pohledy na 20. století (maďarské století).[8][9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gyula Zaránd na francouzské Wikipedii.
↑ abAndrás Bán. A Muskátliban mindig előkerültek fotók [online]. hvg.hu. Dostupné online. (maďarsky)
↑Rechercher | Paris Musées [online]. parismuseescollections.paris.fr [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
