PROFILBARU.COM

	Gromoboj
Základní údaje
Typ	pancéřový křižník
Uživatelé	ruské carské námořnictvo
Zahájení stavby	20. května 1898
Spuštěna na vodu	21. května 1899
Uvedena do služby	8. listopadu 1899
Osud	vyřazen
Předchůdce	Rossija
Následovník	třída Bajan
Takticko-technická data
Výtlak	12 360 t (standardní); 12 455 t (plný)
Délka	146,6 m (max.)
Šířka	20,9 m
Ponor	7,92 m (max.)
Pohon	3 parní stroje s trojnásobnou expanzí, 32 kotlů; 14 500 hp
Palivo	2400 t (uhlí)
Rychlost	19 uzlů
Dosah	8100 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	874
Pancíř	152mm boky; 37–76mm paluba; 51–127mm kasematy; 305mm velitelská věž
Výzbroj	4× 203mm kanón (4×1); 16× 152mm kanón (16×1); 24× 76mm kanón (24×1); 12× 47mm kanón (12×1); 18× 37mm kanón (18×1); 4× 381mm torpédomet

Gromoboj byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva. Ve službě byl v letech 1899–1919. Nasazen byl jak v rusko-japonské válce, tak v první světové válce. Po vyřazení byl sešrotován.

Stavba

Konstrukčně navazoval na předcházející křižník s dlouhým dosahem Rossija. Postavila jej ruská loděnice v Petrohradu. Stavba byla zahájena 20. května 1898, na vodu byl spuštěn 21. května 1899 a do služby byl uveden 8. listopadu 1899.^[1]

Konstrukce

Křižník byl vyzbrojen čtyřmi 203mm kanóny, šestnácti 152mm kanóny, dvaceti čtyřmi 75mm kanóny, dvanácti 47mm kanóny, osmnácti 37mm kanóny a čtyřmi 381mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 14 500 hp. Skládal se ze tří parních strojů s trojnásobnou expanzí a 32 kotlů Belleville, pohánějících tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 19 uzlů. Dosah byl 8100 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[1]

Osudy

Gromoboj se účastnil rusko-japonské války. Byl součástí eskadry operující z Vladivostoku, tvořené pancéřovými křižníky Gromoboj, Rossija, Rjurik a chráněným křižníkem Bogatyr. V srpnu 1904 byl poškozen v bitvě u Ulsanu. Dne 23. května 1905 byl poblíž Vladivostoku poškozen minou. Po válce byl přesunut k baltskému loďstvu, v jehož řadách strávil první světovou válku. Za války sloužil především jako rychlá minonoska s kapacitou 200 min. V září 1917 křižník ovládli bolševici. V březnu 1918 byl společně s dalšími plavidly evakuován před zamrzlý Finský záliv z Helsinek do Kronštadtu. Zanedlouho byl přesunut do rezervy. Roku 1922 byl prodán k sešrotování.^[1] Během vlečení k sešrotování v bouři ztroskotal u Liepāja, kde byl rozebrán.