Narodil se v Římě a první fotbalové krůčky udělal v místním AS. První utkání odehrál v roce 1961 ve věku 17 let. S vlky získal první trofej a to Veletržní pohár 1960/61. V sezoně 1963/64 vyhrál italský pohár, ale to byl už poslední vítězství u vlků. Jako hráč Říma byl do roku 1965, když jej klub musel prodat, kvůli finančním potížím klubu do Fiorentiny za 250 milionů lir. U fialek odehrál devět sezon. Vyhrál s nimi jeden titul (1968/69) i italský pohár (1965/66) a jednou slavil vítězství u středoevropského poháru 1966. Za fialky odehrál celkem 348 utkání a vstřelil 41 branek.
Za reprezentací odehrál 29 utkání a vstřelil čtyři branky. První utkání odehrál 1. listopadu1967 proti Kypru (5:0).[3] Zúčastnil se zlatého turnaje na ME 1968, kde odehrál druhý finálový zápas. Na MS 1970 odehrál všechna utkání a po neúspěšném finále si odvezl domů stříbrnou medaili.[4] V národním týmu nastoupil k 29 zápasům, v nichž vstřelil 4 branky.[5] Poslední utkání odehrál v roce 1972 proti Belgii (1:2).[6]
Trenérskou licenci absolvoval již v roce 1979, když skončil s fotbalovou kariérou. Již v lednu 1981 převzal Fiorentinu aby ji zachránil před sestupem. Podařilo se a dokonce tým vytáhl na 5. místo, takže pokračoval dále. V sezoně 1981/82 v posledním utkání v lize jen remizoval a ztratil tak titul na poslední chvíli. Fialky trénoval do roku 1984, když musel ze zdravotním důvodů klub opustit.[14] V lednu 1986 přišel do Udinese. Zde působil jedna a půl sezony. V úplné sezoně ale s týmem sestoupil a byl propuštěn. Krátkou dobu ještě trénoval Ascoli v sezoně 1991/92.
V letech 1988 až 1990 vedl Italské fotbalové reprezentace mládeže (U18, U16 a U15). V roce 2001 působil v Laziu tři roky na pozici vedoucího sektoru mládeže.
