Georgij Šonin

Georgij Stěpanovič Šonin
Sovětský kosmonaut
Státní příslušnost	SSSR Rusko
Datum narození	3. srpen 1935
Místo narození	Luhanská oblast Ukrajinská SSR
Datum úmrtí	7. duben 1997
Místo úmrtí	Hvězdné městečko
Jiné zaměstnání	Pilot
Hodnost	Generálporučík
Čas ve vesmíru	4d 22h 42m
Kosmonaut od	1960
Mise	Sojuz 6
Kosmonaut do	1979
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgij Stěpanovič Šonin (rusky Георгий Степанович Шонин, ukrajinsky Георгій Степанович Шонін; 3. srpna 1935 Roveňki^[1], Luhanská oblast Ukrajinské SSR – 7. dubna 1997 Hvězdné městečko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské^[2] národnosti pocházející z Ukrajiny.

Život

Otec mu zahynul ve válce, vychovávala jej jen matka. Dětství prožil v Baltě. Po základní škole absolvoval v letech 1950–1952 vojenskou speciální školu v Oděse, pak Vojenské námořní letecké učiliště v Krasnodaru 1952-1953, následovaly další letecké kurzy a školy v Lebažje, Jejsku, v roce 1968 ukončil studium na Vojenské letecké inženýrské akademii Žukovského v Moskvě. Stal se z něj voják z povolání. Sloužil u řady útvarů, mj.za polárním kruhem jako námořní letec. Začlenil do první skupiny budoucích kosmonautů. Lékařský nález způsobil, že do vesmíru startoval trochu později, až v roce 1969. Dříve byl připravován jako dvojník Šatalova pro Sojuz 5.

Let do vesmíru

Startovali z Bajkonuru na Sojuzu 6, Šonin byl velitel lodě, spolu s ním letěl Valerij Kubasov. Jednalo se o skupinový let Sojuzů 6, 7 a 8. Na své lodi Šonin s Kubasovem uskutečnili experiment se svářením kovů. Přistáli s kabinou na padácích na území Kazachstánu.^[3].

• Sojuz 6 (11. říjen 1969 – 16. říjen 1969).

Po letu

Po skončení letu zůstal pracovat ve středisku výcviku budoucích kosmonautů. V roce 1978 se stal kandidátem technických věd a o 10 let později absolvoval Vojenskou akademii generálního štábu SSSR. Roku 1979 z Hvězdného odešel na velitelství vzdušné obrany do Oděsy, o 4 roky později do Moskvy a roku 1990 byl penzionován. Hodně se angažoval ve Společnosti sovětsko-československého přátelství, kde vykonával řadu let funkci místopředsedy a proto byl často na návštěvě v Československu. Byl dvakrát ženatý, měl čtyři děti, jedno vyženěné. Napsal mj. knihu, která byla u nás vydána v nakladatelství Mladá fronta 1978: Šonin, Georgij: Oddíl prvních kosmonautů (Samyje pervyje; LF). Zemřel po infarktu.

Odkazy

Reference

1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 354. 
2. Životopis na stránce РГНИИЦПК им. Ю. А. Гагарина. www.gctc.ru [online]. [cit. 2008-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-18. 
3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Georgij Stěpanovič Šonin, s. 224. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Georgij Šonin na Wikimedia Commons
• Šonin na Space

Portály: Kosmonautika