Albánie je ze západní strany omývána mořem, ze severu, východu a jihu má hranice se sousedními zeměmi. Ty vedou většinou v hornatém terénu. Albánské pobřeží je dlouhé 362 km. Od italského poloostrova Salento ji na západě odděluje 73 km široký Otrantský průliv. Pozemní albánská hranice je dlouhá 720 km, z čehož 173 km tvoří na severu hranice s Černou Horou, 114 km s Kosovem, 151 km na východě se Severní Makedonií a 282 km na jihovýchodě s Řeckem. S rozlohou 28 748 km² je 11. nejmenším státem v Evropě a 2,7× menším než Česko.
Povrch Albánie je především hornatý; hory tvoří 75 % území země. Horská pásma s nadmořskou výškou nad 1000 m n. m. potom zaujímají 28,5 % plochy Albánie. První horská pásma vznikla na konci období jura. Průměrná nadmořská výška v zemi činí 708 m, což je dvojnásobek průměru Evropě. Nejvyšší nadmořskou výšku mají pohraniční hory (Prokletije, Korab). Výjimkou je masiv Tomorr, který se nachází v centrální části země.
Hory
Horský masiv Maja e Jezercës u hranice s Černou Horou.Korab z albánské strany.
Největší a nejznámější albánská pohoří jsou od severu k jihu: Prokletije, Korab, Kanali a Pindos. Kromě známých pohoří na hranicích země se nachází četné horské hřebeny i v albánském vnitrozemí a na pobřeží Jónského moře. V řadě horských hřebenů se nacházejí rozsáhlá neobydlená území.
Zatímco v severní a centrální části země existuje poměrně jasný předěl mezi nížinami a horskými oblastmi, jižní část Albánie tvoří široká horská údolí, které od sebe oddělují různá pohoří s nadmořskou výškou 1000-1500 m n. m.
Na severních svazích pohoří Prokletije se nachází nejméně pět ledovců, které vznikly pravděpodobně v době holocénu. Rozkládají se v nadmořských výškách mezi 1980 a 2420 m n. m., blízko hranic s Černou Horou, na svazích nejvyšších hor (např. Maja e Jezercës, nebo v nejvyšších částech horských dolin Ropojana a Grbaje, které se nacházejí na albánském území. Některá horská jezera jsou ledovcového původu.
Nížiny
V nížinách žije 68 % obyvatel Albánie a nacházejí se v nich všechna velká města. Hlavní pás nížin se táhne v severo-jižním směru od města Skadar na severu Albánie k údolí řeky Vjosy na jihu. Dlouhé je 476 km. V některých oblastech je ve směru východ-západ hlavní nížina široká až 50 km. Velikou část rovin tvoří kromě zemědělsky využitelné půdy také různé močály a bažiny. V 20. století byla pro získání většího množství orné půdy značná část těchto nížin vysušena a vybudovány byly zavlažovací kanály. V současné době je obděláváno 22 % území státu.[zdroj?]
Pobřeží Jónského moře je dlouhé 172 km a rozkládá se směrem od Vlorského zálivu až k hranici s Řeckem u obce Konispol. Vlorský záliv odděluje od pohoří Shkembin karbonatike poloostrov Karaburun s nejvyšším bodem nadmořské výšky 800 m a sedlem o nadmořské výšce cca 300 m n. m.
80 % pobřeží, které tvoří tzv. Albánskou riviéru je velice strmých. Nejvyšší vrchol, který se v blízkosti pobřeží nachází je Maja e Çikës s 2045 m n. m. nedaleko Llogarského průsmyku. Pohoří Kanali, které sleduje průběh pobřeží, se táhne v délce zhruba sta kilometrů až k městu Sarandë.
Ostrovy
Albánie má ve srovnání s dalšími zeměmi regionu (např. s Chorvatskem nebo Řeckem velmi málo ostrovů. Většina z nich je malá a nepřesahuje rozlohu 1 km2. Jedinými většími ostrovy jsou Sazan a Kunë. Ostrovy se nacházejí jak v Jaderském, tak i v Jónském moři. Některé lze nalézt i v horských jezerech. Žádný z albánských ostrovů není obydlený.
Mezi větší albánské řeky patří např. Devolli, Vjosa, Shkumbin, Osum, nebo Drin s hlavními zdrojnicemi, Bílý Drin a Černý Drin. Semeni a Vjosa jsou jediné řeky na albánském území, které mají délku přesahující 160 km a povodí o rozloze větší než 2600 km2. Tyto řeky mají největší průtok vody v zimních měsících, kdy spadne na území Albánie, ale i sousedních zemí nejvíce deště. V létě mají naopak velmi nízký průtok a částečně vysychají. Vysychání koryt je v případě menších vodních toků v Albánii častým jevem.
Státní hranice Albánie prochází třemi velkými jezery: Skadarským jezerem na severu (které Albánie sdílí s Černou Horou, Ochridským jezerem na východě, které sdílí se Severní Makedonií a Prespanským jezerem, kde se nachází trojmezí mezi Albánií, Severní Makedonií a Řeckem. Kromě toho se v Albánii nachází ještě řada dalších jezer. Vzhledem k hornatosti terénu se v Albánii nachází velký počet jezer umělých; vznikla při výstavbě četných vodních elektráren. Mezi taková patří např. Jezero Fierza (72 km2). Celkem má Albánie asi 150 jezer.
Vzhledem k rozmanitosti albánského území se lze v Albánii setkat s různými klimatickými pásmy. Pobřeží má typické středomořské klima s mírnými zimami a vlhými léty. Průměrné teploty se zde pohybují od 7 °C v zimě po 24 °C v létě. V jižní části nížin se průměrné teploty pohybují mezi 5 °C až 30 °C. Část hor má také středomořské podnebí, neboť do nich pronikají vzdušné masy od obou moří. Ve vzdálenějších horách převládá vzdušné proudění z balkánského poloostrova a větry severního, případně severovýchodního směru. Mořské i kontinentální proudění vzduchu má za příčinu také vysoké srážkové úhrny nad výše položenou částí území Albánie.
Nejvíce deště spadne ve středních polohách, 95 % všech srážek potom během zimních měsíců. V létě jsou srážky časté velmi málo. Roční úhrn srážek na pobřeží činí 1000-1500 mm a v horách se pohybuje okolo 2000 mmm. Ve východní části země, při hranici se Severní Makedonií, to bývá i 760 mm.
Albánská fauna je početná co do druhů zvířat. V horách žijí vlci, medvěd hnědý, prase divoké a rys ostrovid. Divokým zvířatům se daří velmi dobře ve značně odlehlých oblastech.
Intenzivní chov hospodářských zvířat má za následek devastaci půdy.
Flóra
Albánie má velmi bohatou flóru, kterou tvoří 3 221 druhů rostlin. Z nich se 489 vyskytuje na území balkánského poloostrova a 40 na území samotné Albánie. 36 % území Albánie je zalesněno; 20 % ploch lesů země tvoří lesy dubové, které se vyskytují v nadmořské výšce okolo 1000 m n. m. V nadmořské výšce nad 2000 m se často nacházejí vysokohorské louky.
Hory v jižní části země a blíže k moři mají typické středomořské rostliny a dřeviny (myrta, vavříny). Vyskytují se zde jižní druhy borovic a olivové háje.
V minulosti byla značná část albánského území vystavena problematickému odlesňování.
