Gallia Narbonensis

Provincie Galie Narbonská
Provincia Gallia Narbonensis
 Galové 121 př. n. l.5. století Vizigótské království 
Burgundi 
Geografie
Mapa
Římská říše kolem roku 117 n. l., červeně zvýrazněna Galie Narbonská
Obyvatelstvo
Státní útvar
Římská republikaŘímská republika Římská republika
Římská říšeŘímská říše Římská říše
Západořímská říšeZápadořímská říše Západořímská říše
Státní útvary a území
Předcházející
Galové Galové
Následující
Vizigótské království Vizigótské království
Burgundi Burgundi

Gallia Narbonensis, česky Galie Narbonská, byla římská provincie ležící na území dnešní Provence a Languedocu v jižní Francii. Původně byla známa jako Gallia Transalpina (Zaalpská Galie). Římané toto teritorium nazývali Provincia Nostra („naše provincie“) nebo jednoduše Provincia („provincie“). Z tohoto označení je odvozen moderní název části tohoto francouzského kraje – Provence.

Provincie se rozprostírala na území podél Středozemního moře mezi Alpami (latinsky Alpes Montes) a Pyrenejemi (Pyrenaei Montes), táhnoucí se na severozápad k hornímu toku řeky Garonny (Garunna) k pohoří Cévenny (Cebena Montes) a na sever údolím řeky Rhôny (Rhodanus) až k Ženevskému jezeru (Lacus Lemanus).

Narbonensis sousedila přímo s Itálií. Kontrola této provincie tudíž Římanům poskytovala řadu výhod. Zajišťovala jim pozemní spojení s Iberským poloostrovem a vytvářela nárazník proti útokům galských kmenů z dosud svobodné Galie. Dále Římanům umožňovala ovládat lukrativní obchodní stezky v údolí řeky Rhôny, kudy proudilo zboží a suroviny z Galie do Massilie (dnešní Marseille), obchodního střediska na pobřeží Středozemního moře.

Galie kolem roku 1.

V roce 125 př. n. l. byl konzul Marcus Fulvius Flaccus senátem pověřen chránit římského spojence, Massilii, před útoky sousedních galských kmenů. Flaccus využil tohoto příkazu k tomu, aby dobyl velké části jižní Galie a v roce 123 př. n. l. se triumfálně vrátil do Říma.

O dva roky později byla zřízena provincie Zaalpská Galie (Gallia Transalpina) v protikladu k Předalpské Galii (Gallia Cisalpina, dnešní severní Itálie). Později byla přejmenována na Galii Narbonskou.

V době Caesarových výbojů na severu (galské války v letech 5850 př. n. l.) byla Narbonensis již více než půlstoletí vystavena působení romanizace. Zdejší galské kmeny se prakticky rozplynuly v rámci římské správní organizace. V zemi bylo založeno mnoho římských kolonií, které ještě urychlily proces přijímání římské civilizace. Kdysi barbarské území přijalo italské způsoby zcela za své, takže v roce 70 n. l. mohl Plinius starší napsat, že Narbonensis se podobá spíše Itálii než provincii („Italia verius quam provincia“).

Hlavním městem bylo zpočátku Aquae Sextiae (v současnosti Aix-en-Provence), později se jím stala v roce 118 př. n. l. založená kolonie Narbo Martius (Narbonne). V době vlády Diocletiana byla provincie zmenšena o svoji severní část, která obdržela název Viennensis. V důsledku dalších správních reforem byla brzy poté rozdělena na dvě části (Narbonensis Prima – území západně od Rhôny, resp. Narbonensis Secunda – východně od Rhôny). Společně s provinciemi Aquitania Prima, Aquitania Secunda, Novempopulana a Alpes Maritimae vytvářela diecézi, jež získala název Septem Provinciarum („sedm provincií“). Mezi nejdůležitější města Galie Narbonské náležela kromě výše uvedených také Arelate (Arles), Nemausus (Nîmes), Tolosa (Toulouse) a Vienna (Vienne).

Související články

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!