Konkrétní problémy: Sekce absolventů a beletrie: zkontrolovat přepisy jmen, pořadí (jméno-příjmení) a skloňování
Gakušúin (japonsky 学習院), nebo Školské sdružení Gakušúin (学校法人学習院, Gakkó hódžin Gakušúin),[pozn. 1] je japonská vzdělávací instituce v Tokiu, původně založená pod názvem Gakušúšo (学習所), aby vzdělávala děti japonské šlechty.[2] Škola se od svého vzniku rozšířila a z původního vzdělávání společenské elity se stala sítí institucí, která zahrnuje vzdělávání od předškolního až po terciární.
Historie
Škola byla založena roku 1847 císařem Ninkó v Kjótu pod názvem Gakušúšo;[3] jejím záměrem bylo vzdělávat děti japonské šlechty (kuge).[4] Na Gakušúin ji roku 1849 přejmenoval císař Kómei.[5] V roce 1877 byla přesunuta do Tokia[2] a nadále vzdělávala děti moderní aristokracie, včetně členů císařské rodiny.
V roce 1884 se Gakušúin stala císařskou institucí,[2] spravovanou Císařskou agenturou pro domácnost.[5] Od roku 1885 se na škole mohly vzdělávat též dívky;[5] v roce 1918 pak byla založena samostatná dívčí škola.[3]
Před zrušením šlechtického stavu měli prostí občané do Gakušúin omezený přístup. Po skončení druhé světové války nařídily USA v rámci demokratizace Japonska zrušení šlechtického systému.[5] V roce 1947 se tak z Gakušúin stala soukromá instituce,[2] její správa přešla pod ministerstvo školství,[5] a zápis do ní byl plně otevřen široké veřejnosti.
Počínaje rokem 1947 byla v rámci Gakušúin založena či znovuotevřena řada škol, včetně mateřské, základní, střední a vyšší střední a univerzity.[5] Univerzita byla poprvé otevřena roku 1949[5] a v roce 1953 se osamostatnila dámská část.[3]
Předpisy
Císař Ninkó nechal na stěnách budovy Gakušúin vepsat čtyři maxima:[6]
- Kráčej po stezkách, které vyšlapaly nohy velkých mudrců.
- Respektujte spravedlivé kánony říše.
- Ten, kdo se nenaučil posvátným naukám, jak sám může vládnout?
- Ten, kdo nezná klasiku, jak může regulovat své vlastní chování?
Sdružení Gakušúin
Současné Školské sdružení Gakušúin zahrnuje následující instituce:[7]
Předsedové
Absolventi a členové fakulty
Učitelé
Absolventi
- Císařský dům Japonska
- Jošihito, císař Taišó - pozdní 123. císař Japonska
- Hirohito, císař Šówa – pozdní 124. japonský císař
- Nagako, císařovna Kódžun, zesnulá císařovna vdova Japonska
- Císař Akihito – bývalý 125. císař Japonska
- Císař Naruhito – současný 126. japonský císař
- Masahito, princ Hitači - bratr císaře Akihita
- Hanako, princezna Hitači - manželka prince Hitači
- Fumihito, princ Akišino - syn císaře Akihita
- Kiko, princezna Akišino - manželka prince Akišino
- Kazuko, princezna Taka - sestra císaře Akihita
- Šigeko, princezna Teru - sestra císaře Akihita
- Acuko, princezna Jori - sestra císaře Akihita
- Takako, princezna Suga - sestra císaře Akihita
- Sajako, princezna Nori - dcera císaře Akihita
- Nobuhito, princ Takamacu - bratr císaře Šówa
- Kikuko, princezna Takamacu - manželka prince Takamacu
- Jasuhito, princ Čičibu - bratr císaře Šówa
- Takahito, princ Mikasa - bratr císaře Šówa
- Juriko, princezna Mikasa - manželka prince Mikasy
- Princ Tomohito z Mikasy - syn prince Mikasy
- Princezna Jasuko z Mikasy - dcera prince Mikasy
- Princezna Masako z Mikasy - dcera prince Mikasy
- Princezna Akiko z Mikasy - dcera prince Tomohita
- Princezna Jóko z Mikasy - dcera prince Tomohita
- Norihito, princ Takamado - syn prince Mikasy
- Princezna Cuguko z Takamada - dcera prince Takamady
- Princezna Noriko z Takamada - dcera prince Takamady
- Princezna Ajako z Takamada - dcera prince Takamady
- Jošihito, princ Kacura - syn prince Mikasy
- Aiko, princezna Toši - dcera císaře Naruhita
- Rod Yi
- Ostatní
V beletrii
V románu Jarní sníh (Haru no juki) od Jukio Mišimy, odehrávajícím se na počátku roku 1910, navštěvují postavy Kijoaki Macuage a Šigekuni Honda zmíněnou školu.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Historicky známá též jako Peers' School.[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gakushūin na anglické Wikipedii.
- ↑ ; Japanese Imperial Commission. Le Japon à l'exposition universelle de 1878. Géographie et histoire du Japon. [s.l.]: [s.n.] (francouzsky)
- ↑ a b c d NUSSBAUM, Louis-Frédéric. Japan Encyclopedia. [s.l.]: [s.n.], 2002. Dostupné online. ISBN 9780674017535. Kapitola Gakushū-in, s. 230. (anglicky)
- ↑ a b c History of Gakushuin [online]. Gakushuin Women's College, 2013-02-27. Dostupné online.
- ↑ PONSONBY-FANE, Richard. The Imperial Family of Japan. [s.l.]: [s.n.], 1915. S. 26. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g History of Gakushuin [online]. Gakushuin [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20. (anglicky)
- ↑ BRINKLEY, Frank. A History of the Japanese People. [s.l.]: [s.n.], 1915. Dostupné online.
- ↑ Školní průvodce [online]. Školské sdružení Gakušúin. Dostupné online.
Externí odkazy