František Kristian Waldherr, také Franz Christian Waldherr (27. října 1784, Žatec – 15. listopadu 1835, Praha), byl malíř-figuralista, grafik, ilustrátor, výtvarný pedagog a ředitel pražské Akademie.
Život
František Kristian Waldherr pocházel z bavorské rodiny, usedlé ve Vilsbiburgu. Narodil se jako čtvrté dítě dva dny po otcově smrti v Žatci, kde matka krátkodobě pobývala na divadelní štaci. Brzy odcestovala s malým Franzem po dalších štacích, nejdříve k Lehmannově divadelní společnosti do Drážďan, kde Franze nechala na vychování u kočího. Později ho vzala s sebou k divadelní společnosti Emanuela Schikanedera a jeli přes Prahu do Vídně. U divadla se Františkovi zalíbila malba kulis a matka mu zaplatila domácího učitele. Dále cestovali do Lince, Štýrského Hradce, Innsbrucku a do Pasova.
V Pasově se Waldherr stal žákem biskupského knížecího malíře Josefa Berglera, který jej údajně adoptoval za vlastního. Když pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein přesídlil na odpočinek do Prahy, jeli s ním Bergler i jeho žák Waldherr. Tak se Waldherr roku 1800 dostal mezi první žáky na pražské kreslířské akademii (titul tehdy zněl Zeichnerakademie).[1]
Později působil jako soukromý učitel kreslení. Po Berglerově onemocnění převzal roku 1827 výuku malby a grafickou dílnu na pražské Akademii a roku 1830 byl jmenován jejím ředitelem.
Byl členem a určitý čas také předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách.
Žáci
Vilém Kandler, Josef Alexandr Koruna, Rudolf J. Müller, Emanuel Max, Emanuel Rom, Václav Jan Seidan, Karel Würbs, Adolf Weidlich, Josef Vojtěch Hellich Stanislav Kasparides a Antonín Lhota.[2]
Dílo (výběr)
Waldherr byl figuralistou a Berglerovým epigonem stylu klasicismu. Kromě dvou portrétů se dochovaly historické a biblické náměty. Zanechal především kresby a ilustrace, provedl mj. sérii školních předloh a modelů pro žáky Akademie.
- Hipokrates se svými žáky, olejomalba;
- Panna Marie s dětmi Ježíšem a Janem Křtitelem, olejomalba
- Tři ženy u Kristova hrobu; olejomalba; společně s Hipokratem (č. kat. 10) a Pannou Marií (č. kat. 26) vystaveno roku 1835 na výstavě Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze[3]
- Nanebevzetí Panny Marie, obraz na hlavním oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Vožici[4]
- Ilustrace evangelií: 44 kreseb podle Josefa Berglera; 1834
- Portrét Josefa Berglera, lept, 1836
- Vzpomínka na Josefa Beglera (Genius sedící na hrobě píše Berglerovo jméno na náhrobní desku), kresba křídou; grafická sbírka Národní galerie v Praze
Odkazy
Reference
Literatura
- Toman Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců: II. díl; L - Ž, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1
- Milan Šaffek, Topografické pohledy v grafice a ilustracích Karla Würbse, bakalářská diplomová práce, FF MUNI Brno
Externí odkazy
