PROFILBARU.COM

František Hrubý
Narození	30. září 1916; Úsilné; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. října 1972 (ve věku 56 let); České Budějovice; Československo
Místo pohřbení	hřbitov svaté Otýlie České Budějovice
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	akademický malíř, etnograf, sportovec
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

František Hrubý (30. září 1916 Úsilné – 23. října 1972 České Budějovice)^[1] byl český malíř, etnograf, sportovec.

Životopis a studia

František Hrubý se narodil 30. září 1916 jako prvorozený syn sedláka Jakuba Hrubého a jeho manželky Anny v obci Oselno (Voselno, nyní Úsilné) nedaleko Českých Budějovic.^[2]^[3] Obec Oselno byla v roce 1925 přejmenována na Úsilné.^[4] Již v obecné škole se učil u řídícího učitele Josefa Bartušky malovat a kreslit. Po měšťanské škole šel studoval na Obchodní akademii do Českých Budějovic. Po ukončení školy začal pracovat v Mlékárenském družstvu v Českých Budějovicích jako úředník. Po 2. světové válce narukoval do Tábora, ale zároveň si podal přihlášku ke studiu na Akademii výtvarných umění.Tam byl 2. července 1946 přijat do ateliéru profesora Otakara Nejedlého, obor krajinářství. Tento obor ukončil absolutoriem 30. června 1950. V letech 1950–1951 studoval také grafiku v ateliéru profesora Vladimíra Silovského. Na vysoké škole se stal jedním ze zakládajících členů Sokolské jednoty. Během studií se roce 1948 oženil. Od roku 1951 do roku 1963 žil s rodinou na statku v Úsilném. Zde si František Hrubý zařídil i svůj malířský ateliér. Po znárodnění statku kreslil mapy v národním podniku Geodézie, pak pracoval v propagačním podniku v Českých Budějovicích-Mladém. Přestěhoval se s rodinou do Českých Budějovic. Posledním jeho zaměstnáním byla práce na ofsetových strojích v Okresním kulturním středisku v Českých Budějovicích. Do konce života stále kreslil a maloval, zejména krajinu. Často kreslil v plenéru. Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků a krátce se sdružením vystavoval své obrazy a grafiky. Svůj nesouhlas s tehdejším režimem dával silně najevo a nakonec z výtvarného sdružení vystoupil. Obec Úsilné u Českých Budějovic vlastní kreslené i malované obrázky krajiny i obce z let válečných i pozdějších.^[5] Další kresby a obrazy jsou v soukromých sbírkách.

Zájmy

Díky svému častému skicování a každodennímu pobytu v jihočeské krajině měl František Hrubý blízko k přírodě, zvykům a oblečení venkovského lidu. Rychle se zapojil začátkem padesátých let do snahy o vytvoření souboru písní a tanců. Ten byl nakonec i za jeho přispění v roce 1954 v Úsilném založen pod názvem Lučina.^[6] Nosným programem vystoupení byly doudlebské tance. František Hrubý v souboru tančil, hrál na dudy a program doplňoval vyprávěním a lidovým humorem.^[7] Jezdil na jízdním kole po kraji a prodával, nebo vyměňoval své kresby a obrazy za vesnické kroje. Některé kroje a také dudy pana Františka Hrubého byly věnovány rodinou do Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

V obci se hodně angažoval. Věnoval se i ochotnickému divadlu. Navrhl a vytvořil scénu pro operetku Pod Svatou horou, která se v obci hrála v únoru 1942. Pro hru Naši furianti zajistil dobrovolníky a postavil s nimi celou venkovní scénu. V roce 1963 v rámci Letních slavností písní a tanců připravil se souborem Staročeskou svatbu, kterou reprezentovali v krojích členové Lučiny a družina z obce Křemže.

Patřil mezi vesnické kluky, kteří hráli fotbal. Nejdříve hrál s bratrem Václavem v sousední vsi v SK Nemanice. V roce 1938 koupil z vlastních peněz starší zařízení a založil sportovní (převážně fotbalový) klub SK Úsilné, kde působil jako předseda.^[8] Po válce již nebyl samostatný sportovní klub provozován. Obnoven byl až v roce 1970^[9] a František Hrubý nakreslil pro nové sportoviště plánek a stal se jednatelem. V roce 2008 byl v Úsilném poprvé organizován fotbalový Memoriál akademického malíře Františka Hrubého^[10].

Zemřel 23. října 1972 v Českých Budějovicích. Je pochován na hřbitově sv. Otýlie.

Odkazy

Reference

↑ I.S.abART menu. cs.isabart.org [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online.
↑ Sčítání lidu, Voselno 1921, snímek 55. [s.l.]: SOA Třeboň Dostupné online.
↑ ANDRLE, Petr. Dva kluci z Voselna. Úsilné: Obecní úřad obce Úsilné, 2013. 148 s. (Do nitra Askiburgionu; sv. 77. kniha). ISBN 978-80-905217-4-2.
↑ Úsilné | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-12-23]. Dostupné online.
↑ Nejznámější obyvatelé. Českobudějovické listy. 1998-04-30, roč. 7, čís. 101. ISSN 1210-5023.
↑ Jak jsme žili v Československu. Českobudějovický deník. 2019-06-07, roč. 28, čís. 131. ISSN 1802-0798.
↑ Blatenské staročeské dožínky. Jihočeská pravda. 1966-09-08, roč. XXII, čís. 215.
↑ 70 let fotbalu v Úsilném: 1938-2008. Úsilné: Obecní úřad a SK Úsilné, 2008. 37 s.
↑ MRÁZEK, Václav. 30 let sportovní a kulturní činnosti TJ SK Úsilné, 1970-2000.. Úsilné: Obecní úřad, 2000. 25 s.
↑ ORTMAN, Bohumil. Kam o víkendu v kraji na fotbal. Českobudějovický deník. 2012-08-09, roč. 21, čís. 185. ISSN 1802-0798.

Literatura

ANDRLE, Petr. Úsilné či Voselno?: drobné pohledy do osmi století života jihočeské obce (1212-2012). Úsilné: Obecní úřad Úsilné, 2012. 192 s. Do nitra Askiburgionu, 74. kniha ISBN 978-80-905217-1-1
POLÁKOVÁ, Andrea. Starosta se popere kvůli názvu Voselno: obyvatelé Úsilného založili ochotnický spolek a nyní zkouší hru, která připomíná přejmenování obce v roce 1924. In: Českobudějovický deník. 2012, č. 226,(26.09.) s. 2. ISSN 1802-0798
TOMAN, Prokop. Dodatky ke Slovníku československých výtvarných umělců. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. 224 s.
PRŮCHA, Michal. 100 let jihočeského fotbalu: (1919-2019). České Budějovice:: Jihočeská fotbalová, 2019. 205 stran. ISBN 978-80-270-5397-1
1955 Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p. (SNKLHU), Praha