František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (15. července 1750, Coburg – 9. prosince 1806, Coburg) byl jedním z vládnoucích durynských vévodů z rodu Wettinů.
František se narodil jako nejstarší syn Arnošta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského a Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelské.
Získal vlastní, pečlivé a rozsáhlé vzdělání a stal se milovníkem umění. V roce 1775 zahájil pro vévodství velkou sbírku, která se nakonec rozšířila na 30 000 obrázkových kolekcí mědirytin.
V roce 1793 byl povolán do spojenecké armády, když byla jeho země napadena francouzskou revoluční armádou. Spojenecké síly zahrnovaly Hannoversko, Hesensko a Británii. František bojoval v několika akcích proti Francouzům.
V roce 1800 se stal po otcově smrti Sasko-kobursko-saalfeldským vévodou. Kvůli otcovým dluhům rodina přišla o zámek Rosenau, František ho však v roce 1805 koupil zpět jako letní sídlo vévodské rodiny.
6. srpna 1806 císař František II. po porážce proti Napoleonovi v bitvě u Slavkova zrušil Svatou říši římskou. 9. prosince 1809 vévoda František zemřel. 15. prosince 1806 vstoupilo Sasko-Kobursko-Saalfeld spolu s dalšími Ernestinskými vévodstvími do Rýnského spolku, jak vévoda se svými ministry plánoval.
6. března 1776 se František v Hildburghausenu oženil s Žofií Sasko-Hildburghausenskou, dcerou ernestinského příbuzného, Ernesta Fridricha III. Sasko-Hildburghausenského. Žofie zemřela 28. října 1776, pouhých sedm měsíců po svatbě. Z manželství nevzešli žádní potomci.
13. června 1777 se František v Eersdorfu oženil s Augustou Reuss Ebersdorf. Měli spolu deset dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti:
František je předkem například britské královny Viktorie, jejího manžela Alberta, mexické císařovny Šarloty, Alžběty II., Filipa Belgického, Simeona II. a dalších.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francis, Duke of Saxe-Coburg-Saalfeld na anglické Wikipedii.
Vévoda František I.*
Princ Hubertus