František Karel Matyáš ze Šternberka

František Karel Matyáš ze Šternberka
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 1648 – 9. srpen 1648
Panovník	Ferdinand III.
Předchůdce	Bernard Ignác Jan z Martinic
Nástupce	Heřman Černín z Chudenic
Dvorský maršálek Českého království
Ve funkci: 9. srpen 1640 – 1648
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce	Rudolf z Valdštejna
Nástupce	Florián Jetřich ze Žďáru
Královský rada
Císařský komorník
Narození	26. září 1612
Úmrtí	2. srpna 1648 (ve věku 35 let) nebo 9. srpna 1648 (ve věku 35 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672)
Rodiče	Adam II. ze Šternberka († 1623) Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649)
Děti	Václav Vojtěch (1641–1708) Ignác Karel (1644–1700)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Karel Matyáš ze Šternberka (26. září 1612 – 9. srpna 1648, Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Šternberků. Vlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. Byl zastřelen v době švédského vpádu do Prahy, v souvislosti s tím byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat.

Byl nejmladším synem nejvyššího purkrabího Adama II. ze Šternberka. Jako dědický podíl po otci převzal panství Bechyně, Horažďovice a polovinu Zelené Hory. Po starším bezdětném bratrovi Vojtěchu Ignácovi později získal Libochovice a Budyni. V roce 1638 výměnou za panství Plánice s Jaroslavem z Martinic získal druhou polovinu panství Zelená Hora, které tak bylo po delší době sjednoceno v rukách jednoho majitele. Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1646 přikoupením hradu Krakovec. Pobýval převážně na horažďovickém zámku, na němž inicioval raně barokní úpravy.

Od mládí zastával hodnosti u císařského dvora, stal se císařským komořím a královským radou, v letech 1640–1648 byl dvorským maršálkem, byl též přísedícím zemského soudu a krátce před smrtí se stal nejvyšším zemským sudím Českého království.

Manželství a potomstvo

Jeho manželkou byla Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672), na svou dobu velmi vzdělaná šlechtična. Po předčasné smrti manžela svěřila vzdělání synů jezuitům, jako dědický podíl převzala panství Petrovice s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých. Nezletilí synové obdrželi v roce 1661 titul říšských hrabat.

Potomci

• Jan Adam (1638–1653)
• Václav Vojtěch (1641–1708), nejvyšší hofmistr Českého království 1701–1708, rytíř Řádu zlatého rouna
• Ignác Karel (1644–1700), prezident apelačního soudu 1696–1700
• Jan Norbert (1646–1678), císařský komorník, majitel Bechyně, dědic Jičína

Literatura

• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1983
• KILIÁN, Jan a kolektiv: Horažďovice v raném novověku; České Budějovice, 2019; 287 s. ISBN 978-80-88030-44-7

Externí odkazy

• Rodokmen Šternberků

Portály: Česko | Lidé