František Ignác Kassián Halaška

Franz Ignatz Cassian Hallaschka (František Ignác Kassián Halaška)
Narození	10. července 1780 Budišov nad Budišovkou Moravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí	12. července 1847 (ve věku 67 let) Stará Boleslav Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater	Vídeňská univerzita
Obor	astronomie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Ignác Kassián Halaška, Sch.P. (německy Franz Ignatz Cassian Hallaschka; 10. července 1780, Budišov nad Budišovkou^[1] – 12. července 1847, Praha) byl český římskokatolický kněz, piarista a osvícenský přírodovědec, matematik, fyzik a astronom. Byl významnou osobností české vědy 1. poloviny 19. století, když působil jako rektor University Karlovy i Vídeňské university. Roku 1838 se stal proboštem ve Staré Boleslavi.

Život

Otec Isidor byl tkadlec a matka Marie posluhovala. Studoval ve Staré Vodě, Kroměříži (kde byl v roce 1796 přijat na piaristické gymnázium přímo do třetího ročníku), Strážnici i v Mikulově.

Ještě během studií vstoupil v roce 1799 do katolického vzdělávacího řádu piaristů (Clerici regulares scholarum piarum). Svou kariéru začal v letech 1801 až 1803 jako učitel matematiky a fyziky na středních školách ve Strážnici, Mikulově a Kroměříži.

V roce 1804 byl jmenován asistentem na Teresianu ve Vídni a stal se prefektem této školy. Studium fyziky zakončil v roce 1807 získáním titulu doktora filosofie a poté vrátil se zpět na Moravu jako učitel fyziky a matematiky na piaristských školách v Mikulově a v Brně. V Brně si také nechal postavit malou astronomickou observatoř, kterou opatřil potřebnými přístroji.

V letech 1814 až 1832 působil v Praze jako profesor fyziky na univerzitě a pro akademický rok 1832 byl zvolen jejím rektorem. Rovněž v roce 1832 byl jmenován vládním radou (členem vládní komise pro vysoké školství) a z tohoto titulu řídil všechny filosofické ústavy, technické školy, námořní školy, hornické školy a lesnické akademie v celé monarchii. Zlepšil výrazně výuku fyziky na školách v celé monarchii, inicioval a podporoval vznik kabinetů fyziky ve školách a kladl důraz na předvádění fyzikálních experimentech ve školách.

V roce 1823 se stal členem Královské české společnosti nauk. V letech 1833-1834 se stal rektorem Vídeňské univerzity. V roce 1844 byl jmenován radním na císařském dvoře a v roce 1838 se stal proboštem kapituly ve Staré Boleslavi a zemským prelátem Království českého.

Halaška je charakterizován svými současníky jako jasná osobnost neobvyklého šarmu a diplomatických schopností. Jeho velkým přítelem byl fyziolog světového jména Jan Evangelista Purkyně. I když byla hlavní náplní jeho práce výuka fyziky, jeho publikace v oborech experimentální fyziky, optiky, termodynamiky, elektřiny a magnetismu nepřekročily standardní úroveň kurzů na vysoké škole. Na druhé straně jeho astronomické práce ukazují vynikající schopnosti při výpočtech a detailní znalosti jeho současné astronomické literatury a invenci při zlepšování výpočetních metod. Za dílo Základní poznatky o zatmění slunce při oběhu měsíce obdržel Dánskou záslužnou medaili. Je autorem desítek odborných přírodovědných, matematických i astronomických knih, z jeho učebnice Příručka přírodovědy se učili studenti ještě počátkem 20. století. Jeho práce z astronomie, mechaniky, optiky, elektřiny, magnetismu a termiky byly v jeho době většinou jedinými vědeckými pracemi.

Během svého pobytu v Praze žil Halaška v klášteře piaristů v Herrengasse č. 856 (nyní Panská ulice) na Novém Městě. Přizpůsobil jednu část v posledním patře této budovy do podoby astronomické observatoře a vybavil ji přístroji vysoké kvality, srovnatelnými s vybavení největší pražské hvězdárny v Klementinu. Právě zde se v letech 1817 až 1832 věnoval astronomickým, meteorologickým a geomagnetickým měřením, která později publikoval. Halaška spolupracoval s astronomy z Klementina, a to především s Martinem Aloisem Davidem (1757 - 1834), ředitelem klementinské hvězdárny. Halaškova měření běžela souběžně s pozorováními prováděnými v Klementinu, ale byla na sobě nezávislá. Obě observatoře byly v centru města a měly od sebe vzdálenosti menší než 1 km.

Význam

V rodném Budišově nad Budišovkou si Halašky velmi váží. Je po něm pojmenováno náměstí ve městě a částečně po něm pojmenovali rozhlednu Halaška (Kopřivná) postavenou nedaleko Budišova nad Budišovkou.

Odkazy

Reference

1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

• Nový L. a kolektiv: Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, Praha 1961
• M. Zemek, J. Bombera, A. Filip: Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1631-1950, Prievidza 1992

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Ignác Kassián Halaška na Wikimedia Commons
• BARTOŠ, Petr. Halaška František Ignác Kassián [online]. Hvězdárna Františka Pešty, 2017 [cit. 2018-12-27]. (Astronomové v Čechách). Dostupné online. 
• Biografie na serveru Masarykovy university
• HALAŠKA, František Kassián. Elementa Eclipsium Quas Patitur Tellus, Luna Eam Inter Et Solem Versante Ab A. 1816 Usque Ad A. 1860 ... Archivováno 29. 12. 2021 na Wayback Machine. elektronická kniha v katalogu Vědecké knihovny v Olomouci.
• HALAŠKA, František Kassián. Elemente der Naturlehre, 1813

Předchůdce: Julius Vincenc von Krombholz

Rektor Univerzity Karlovy František Ignác Kassián Halaška 1832 (Ferdinandova univerzita u sv. Klimenta v letech 1638–1881)

Nástupce: Tomáš Karel Härdtl

Portály: Česko | Křesťanství