Fransko-moravské války je označení ozbrojeného konfliktu v letech 882–84 mezi Východofranskou říší a Velkomoravským knížectvím.
Historie
Roku 882 se rozhořel krvavý konflikt mezi Arnulfem Korutanským a velkomoravským knížetem Svatoplukem I., v němž nejsilněji utrpěly oblasti Panonie a Podunají. Svatopluk při střetech údajně „zabíjel“ a "ohněm a mečem mnohé zničil".[1] V roce 884 se obě strany dohodly na smíru, který byl následně podepsán v Tullnu.[1]
V průběhu roku 891 dle záznamu ve Fuldských letopisech vyslal Arnulf na Moravu poselstvo vedené markrabětem Aribem, aby obnovilo mír.[2] Nedlouho nato markrabě vyslal dopis, v němž oznámil návrat od Svatopluka se souhlasem Moravanů "na život v míru".[2] Svatopluk však závazek porušil a Arnulf se rozhodl roku 891 táhnout na Moravu.[3] Arnulf se nejprve setkal s Braslavem, slovanským vévodou na Sávě, poté zburcoval Franky, Bavory a Alamany a přesvědčil také Maďary, aby se k němu přidali v boji proti Velké Moravě. Kvůli spolčení s Maďary někteří otonští kronikáři Arnulfa obviňují z rozpoutání invaze Maďarů v Evropě.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frankish-Moravian War na anglické Wikipedii.
Literatura
- BOWLUS, Charles R. Franks, Moravians, and Magyars: The Struggle for the Middle Danube, 788-907. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 1995. ISBN 0-8122-3276-3. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
