Fluorid promethitý

Fluorid promethitý
Obecné
Systematický názevFluorid promethitý
Anglický názevPromethium(III) fluoride
Německý názevPromethium(III)-fluorid
Sumární vzorecPmF3
Vzhledrůžová pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13709-45-0
PubChem129681501
SMILES[F-].[F-].[F-].[Pm+3]
InChIInChI=1S/3FH.Pm/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: GBTXURQYFJSURZ-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost203,91 g/mol (147Pm)
Teplota tání1338 °C
Hustota6,72 g/cm3
Rozpustnost ve voděmálo rozpustný
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya = 697 pm, c = 719 pm
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid promethitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem PmF3.

Příprava

Fluorid promethitý lze připravit přidáním kyseliny fluorovodíkové do roztoku kyseliny dusičné s ionty Pm3+:[1]

Pm3+(aq) + 3 F−(aq) → PmF3↓

Vlastnosti

Fluorid promethitý je růžová radioaktivní pevná látka s teplotou tání 1338 °C, která je málo rozpustná ve vodě. Krystalizuje v šesterečné soustavě (typu fluoridu lantahnitého) s parametry mřížky a = 697 pm a c = 719 pm. Vypočtená hustota fluoridu promethitého je 6,72 g/cm3.[2]

Po zahřátí PmF3·x H2O vzniká fluorid-oxid promethitý (PmOF), který má fialovorůžovou barvu.[2]

Fluorid promethitý je možné redukovat na kovové promethium. Reakci je nutné provádět v kelímku z tantalu, jako vedlejší produkt vzniká fluorid lithný:[3]

3 Li + PmF3 → Pm + 3 LiF

Touto reakcí poprvé vyrobil Fritz Weigel roku 1963 kovové promethium.[3]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Promethium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Promethium(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ GMELIN, Leopold. Gmelins Handbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Verlag Chemie GMBH 204 s. Dostupné online. ISBN 978-0-387-93410-5. S. 194–195. (německy) 
  2. ↑ a b WEIGEL, F. Die Chemie des Promethiums. In: Radiochemie. Berlin, Heidelberg: Springer, 1969. Dostupné online. ISBN 978-3-540-35960-9. DOI 10.1007/BFb0051097. S. 587–588. (německy)
  3. ↑ a b WEIGEL, F. Darstellung von metallischem Promethium. Angewandte Chemie. 1963-05-21, roč. 75, čís. 10, s. 451–451. Dostupné online [cit. 2024-01-08]. ISSN 0044-8249. DOI 10.1002/ange.19630751009. (anglicky) 
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle III.
Fluorid aktinitý (AcF3) • Fluorid stříbřitý (AgF3) • Fluorid hlinitý (AlF3) • Fluorid americitý (AmF3) • Fluorid arsenitý (AsF3) • Fluorid zlatitý (AuF3) • Fluorid boritý (BF3) • Fluorid bismutitý (BiF3) • Fluorid berkelitý (BkF3) • Fluorid bromitý (Br2F6) • Fluorid ceritý (CeF3) • Fluorid kalifornitý (CfF3) • Fluorid chloritý (Cl2F6) • Fluorid curitý (CmF3) • Fluorid kobaltitý (CoF3) • Fluorid chromitý (CrF3) • Fluorid dysprositý (DyF3) • Fluorid erbitý (ErF3) • Fluorid einsteinitý (EsF3) • Fluorid europitý (EuF3) • Fluorid železitý (FeF3) • Fluorid gallitý (GaF3) • Fluorid holmitý (HoF3) • Fluorid joditý (IF3) • Fluorid inditý (InF3) • Fluorid iriditý (IrF3) • Fluorid lanthanitý (LaF3) • Fluorid lutecitý (LuF3) • Fluorid manganitý (MnF3) • Fluorid dusitý (NF3) • Fluorid niobitý (NbF3) • Fluorid neodymitý (NdF3) • Fluorid niklitý (NiF3) • Fluorid neptunitý (NpF3) • Fluorid fosforitý (PF3) • Fluorid promethitý (PmF3) • Fluorid praseodymitý (PrF3) • Fluorid plutonitý (PuF3) • Fluorid rhoditý (RhF3) • Fluorid ruthenitý (RuF3) • Fluorid siřitý (SF3) • Fluorid antimonitý (SbF3) • Fluorid skanditý (ScF3) • Fluorid samaritý (SmF3) • Fluorid terbitý (TbF3) • Fluorid thoritý (ThF3) • Fluorid titanitý (TiF3) • Fluorid thallitý (TlF3) • Fluorid thulitý (TmF3) • Fluorid uranitý (UF3) • Fluorid vanaditý (VF3) • Fluorid yttritý (YF3) • Fluorid ytterbitý (YbF3) • Fluorid zirkonitý (ZrF3)
Anorganické soli promethité
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Protože je promethium radioaktivní a velmi nestálý prvek, jsou velmi nestálé i jeho sloučeniny

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!