Oxid promethitý

Oxid promethitý
Pm2O3 s krychlovou soustavou
Pm2O3 se šesterečnou soustavou
Obecné
Systematický název	oxid promethitý
Anglický název	promethium(III) oxide
Sumární vzorec	Pm2O3
Identifikace
Registrační číslo CAS	12036-32-7
Vlastnosti
Molární hmotnost	337,824 g/mol
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	rozpustný v diethyletheru
Struktura
Krystalová struktura	krychlová, jednoklonná, šesterečná
Bezpečnost
R-věty	?
S-věty	?
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid promethitý (Pm₂O₃) je oxidem trojmocného promethia. Jde o nejčastější formu promethia. Je radioaktivní.

Krystalická struktura

Oxid promethitý má tři hlavní krystalické mřížky:^{[1][p 1]}

Krystalografická soustava	Pearsonův symbol	Prostorová grupa	No.	a,b,c (nm)	β(deg)	Z	Hustota (g/cm^3)
krychlová	cI80	Ia3	206	1,099		16	6,85
jednoklonná	mS30	C2/m	12	1,422; 0,365; 0,891	100.1	6	7,48
šesterečná	hP5	P3m1	164	0,3802; 0,3802; 0,5954		1	7,62

1. a, b a c jsou mřížkové parametry, No. je identifikátor prostorové grupy dle Mezinárodní krystalografické unie, Z je počet vzorcových jednotek v buňce, hustota je vypočítána z dat rentgenové difrakce.

Krychlová mřížka, která je stabilní při nižší teplotách, přechází při zahřátí na 750–800 °C na jednoklonnou, přičemž tato transformace je vratná pouze dalším tavením oxidu. Přechodová teplota mezi jednoklonnou a šesterečnou mřížkou je pak 1740 °C.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Promethium(III) oxide na anglické Wikipedii.

1. CHIKALLA, T. D.; MCNEILLY, C. E.; ROBERTS, F. P. Polymorphic Modifications of Pm₂O₃. Journal of the American Ceramic Society. 1972, s. 428. DOI 10.1111/j.1151-2916.1972.tb11329.x. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Portály: Chemie