Obec je nejsevernější obcí kantonu Graubünden a leží na pravé straně údolí Alpského Rýna na úpatí vrchů Fläscherberg a St. Luzisteig. Z celkové rozlohy obce 1995 ha připadá 874 ha na lesy a lesní pozemky, 705 ha na zemědělskou půdu (včetně vinic), 376 ha na neproduktivní půdu (převážně hory) a 40 ha na zastavěnou plochu. Fläsch sousedí s Maienfeldem, na západě s Bad Ragaz na druhém břehu Rýna v kantonu St. Gallen a na severu s Balzers v Lichtenštejnsku.
Do 23. října 1977 existovala takzvaná Kommunanz, obecní svazek Maienfeld-Fläsch, který patřil společně oběma obcím.
Historie
Fläsch v roce 1970
Při vykopávkách bylo v lokalitě Matluschkopf odhaleno sídliště z doby bronzové a v lokalitě Parsax domy z rané doby železné. Také byly nalezeny čtyři římské vápenné pece a mince z 1. století n. l.[2]
V roce 831 bylo místo poprvé zmíněno jako Villa Flascae. V raném středověku patřilo k franskému hrabství Unterrätien (Dolní Rhétie), ve vrcholném středověku bylo součástí panství Maienfeld-Fläsch. Ve 14. století byla oblast ovládnuta Alamany. V roce 1436 se Fläsch stal členem Zehngerichtebundu. V roce 1480 je zmiňována kaple zasvěcená svatému Niklasovi, která tehdy patřila pod patronát kláštera Pfäfers. V roce 1509 koupily Fläsch tzv. Tři ligy (Drei Bünde) a obec se stala jejich poddanským sídlem. V roce 1524 Fläsch jako první obec v dnešním Graubündenu přestoupil na protestantskou reformovanou víru a v roce 1569 se oddělil od kostela svatého Amanda v Maienfeldu. Od 16. do konce 18. století byl Fläsch známý také jako lázeňské místo (s příslušným přídomkem v názvu) a byl oblíbený pro svou polohu a dobré víno. V letech 1617–1817 byly několikrát upraveny hranice se sousedním Maienfeldem. V roce 1803 se Fläsch stal samostatnou obcí.[2]
V roce 1850 měl Fläsch 441 obyvatel, poté jejich počet klesl na 383 (1900) a 317 (1970), od té doby opět stoupá a v roce 2000 dosáhl 535 obyvatel. V roce 1979 byla dokončena regulace a úprava pozemků a farmy byly přeorientovány na specializaci na vinařství, chov zvířat nebo ornou půdu. Významné je také lesnictví, ale nejdůležitějším zaměstnáním je od 9. století vinařství.
Mezi lety 1850 a 1870 počet obyvatel mírně vzrostl, aby pak do roku 1900 ve dvou etapách prudce klesl (1870–1900: -17 %). Poté následovala dvacetiletá fáze růstu. V letech 1941–1970 došlo k masivnímu odlivu obyvatelstva; počet obyvatel dosáhl nového minima roku 1970 (1941–1970: -24 %). Od té doby počet obyvatel neustále a výrazně roste (1970–2004: +85 %).
Jazyky
Obyvatelstvo obce, které v raném středověku mluvilo rétorománsky, bylo již ve 14. století germanizováno alemanskými přistěhovalci. Úředním jazykem obce je němčina. Kromě jazyků uvedených v tabulce uvedlo v roce 2000 sedm osob jako svůj hlavní jazyk portugalštinu a tři angličtinu.
Navzdory tomu, co naznačuje obecní znak, není Fläsch obcí, v níž by převažovalo pěstování obilí. Jde sice převážně o zemědělskou obec, avšak hlavním zaměstnáním je vinařství. 16 farem obhospodařuje přibližně 48 hektarů vinic, z nichž 80 % je osázeno odrůdou Pinot Noir.
