PROFILBARU.COM

Fjodor Filippovič Koňuchov
Fjodor Filippovič Koňuchov
	Fjodor Filippovič Koňuchov (6. dubna 2012)
Narození	12. prosince 1951 (73 let); Chkalove
Alma mater	Babrujská státní umělecká akademie A. J. Laryna; Arktická škola; Oděská námořní škola; Petrohradská duchovní akademie
Povolání	objevitel, malíř, oceánský veslař, novinář, spisovatel, voják a cestovatel
Ocenění	Řád přátelství mezi národy (1988); Řád cti (2017); Mistr sportu SSSR; zasloužilý mistr sportu SSSR; Řád svatého mučedníka cara Mikuláše
Politická strana	Spravedlivé Rusko
Nábož. vyznání	pravoslaví
Choť	Irina Anatoljevna Umnovová
Příbuzní	Pavel Filippovič Koňuchov (sourozenec)
Web	www.konyukhov.ru
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fjodor Filippovič Koňuchov, rusky Фёдор Филиппович Конюхов (* 12. prosince 1951 Záporožská oblast) je ruský cestovatel, spisovatel, umělec a kněz ukrajinské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát). Jako první Rus absolvoval cestovatelský Grand Slam, tedy navštívil Severní, Jižní pól a "Korunu Země", to je všech 7 nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů.^[1] Je zasloužilým Mistrem sportu Sportovního cestovního ruchu (1989), členem Svazu výtvarných umělců, Svazu spisovatelů Ruska a ruského Svazu novinářů.

Život

Vystudoval městskou umělecko-technickou odbornou školu № 15 v Babrujsku (obor řezbář-inkrustátor), pak Oděskou námořní školu (jako navigátor) a později i teologický seminář v Petrohradě.

Sloužil v Baltské flotile v Kaliningradu. Během jeho působení ve flotile došlo ke konfliktu, kdy při šikanování jednomu ze starších vojáků vylil na hlavu hrnec s horkou polévkou. Z vyprávění veteránů Fjodora Koňuchova ho zachránili strážníci a kapitán třetí třídy (v ruském námořnictvu hodnost odpovídající hodnosti majora v armádě a letectvu), který ho povolal do speciální jednotky pro dodávku munice Vietkongu. Následně sloužil dva a půl roku jako námořník na lodi ve Vietnamu.

V roce 1983 byl přijat do Unie výtvarných umělců Ruska (jako nejmladší v té době). Od roku 1996 je členem moskevské Unie výtvarných umělců v sekci Grafika a od roku 2001 i v sekci Sochařství. Je autorem více než tří tisíců obrazů a ilustrací, vystavovaných na ruských a mezinárodních výstavách. Je též autorem 10 knih a spolu s manželkou je spoluautorem dalších tří knih^[2] a cestovatelského Deníku Fjodora Koňuchova.

Jako jachtař dokončil 5 plaveb kolem světa, přeplavil se sedmnáctkrát přes Atlantský oceán, z toho jednou na veslici. Na níž přeplavil i Tichý oceán. Do svých 50 let si připsal na konto více než 40 unikátních expedic a výstupů. Od roku 1998 je vedoucím Laboratoře dálkového vzdělávání v extrémních podmínkách v Akademii moderní humanistiky v Moskvě.

Dne 22. května 2010 byl vysvěcen na jáhna. V souvislosti s přijetím vysvěcení se rozhodl ukončit cestování. Dne 20. června 2010 ruský tisk zveřejnil zprávu, že v srpnu pojede na žádost etiopské vlády na novou výpravu do Etiopie, aby vytvořil trasu, která v budoucnu může být použita organizacemi cestovního ruchu.^[3]

Plně vysvěcen na kněze byl 19. prosince 2010.^[4]

Je ženatý s Irinou Anatoljevnou Koňuchovou, se kterou má dva syny (Oskara a Nikolaje) a dceru (Taťjanu). Jeho bratr Pavel je také významný ruský cestovatel, spisovatel, umělec a fotograf.

Ve filmu

V roce 2021 s ním natočila režisérka Taťjana Mirošniková dokumentární film Pokoritěl stichij.^[5] V roce 2023 měl premiéru hraný film ruského režizéra Igora Vološina Povelitěl vetra, roli Koňuchova sehrál Fjodor Bondarčuk.^[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fiodor Filippovič Koňuchov na slovenské Wikipedii.

↑ Explorers Grand Slam. explorersgrandslam.com [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online.
↑ Books. Fedor Konyukhov [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Федор Конюхов проедет по Эфиопии. Interfax.ru [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online.
↑ Диакон Федор Конюхов рукоположен в священники. www.pravmir.ru [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online.
↑ Heslo Pokoritěl stichij. Česko-Slovenská filmová databáze [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
↑ Heslo Pokoritěl stichij. Česko-Slovenská filmová databáze [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.