Fajsal bin al-Husajn bin Alí al-Hášimí (arabsky: فيصل بن حسين, Fajṣal ibn Ḥusajn; 20. května1883[1] – 8. září1933) byl po krátké období v roce 1920 králem Velké Sýrie a od 23. srpna 1921 do roku 1933 králem Iráku.
Pomník krále Fajsala I. od sochaře Pietra Canonicy, 1932, model bronzového originálu, zničeného roku 1958; Museo Canonica, Řím
Život
Byl členem hášimovské dynastie, která se pokládá za potomky proroka Mohameda. Fajsal vybízel k překonání rozporu mezi sunnitskými a ší'itskými muslimy a k podpoře panarabismu, jenž by vedl k vytvoření arabského státu, který by zahrnoval Irák, Sýrii a další části úrodného půlměsíce. Když byl u moci, snažil se diverzifikovat svou administraci mezi různé etnické a náboženské skupiny. Čelil velké výzvě, neboť většina oblasti Blízkého východu byla pod evropskou, konkrétně francouzskou a britskou, kontrolou a jiní arabští vůdci se k jeho myšlenkám stavěli odmítavě. Fajsal nakonec svou snahou o panarabský nacionalismus nevyhnutelně izoloval některé náboženské skupiny.
V roce 1919 podepsal společně s Chajimem Weizmannem ze Světové sionistické organizace takzvanou Fajsal-Weizmannovu dohodu, podle které měl, tehdy ještě emír, Fajsal podpořit sionistickou myšlenku, výměnou za sionistickou podporu arabskému státu v Sýrii, a to i navzdory odporu Francie.[2] Dohoda však měla dodatek, že Fajsal nepodpoří židovské přistěhovalectví do doby, než v Sýrii vznikne jeho stát.[2] Několik měsíců po podepsání dohody uvedl Fajsal v jednom ze svých dopisů:
„
My Arabové, a obzvláště pak ti vzdělaní mezi námi, pohlížíme s nejhlubšími sympatiemi na sionistické hnutí … vřele vítáme Židy zpátky doma … Pracujeme společně na reformovaném a novém Blízkém východě a naše hnutí doplňují jedno druhé. Naše hnutí jsou národní, nikoliv imperialistická. Je dost prostoru v Sýrii pro oba naše národy a domnívám se, že ani jedna strana nemůže být úspěšná bez té druhé
“
— emír Fajsal, několik měsíců po podepsání Fajsal-Weizmanovy dohody[2]
Nakonec celá dohoda ztroskotala, neboť Spojené království nedodrželo své závazky vůči Arabům a přenechalo Sýrii Francouzům.[2]
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
.gif){kind=small}
.png){kind=small}
