Příklad emplektonu na zřícenině hradu Kalø v Dánsku.
Emplekton je druh zdiva, tvořený dvěma lícovými stěnami, a výplní mezi nimi z lité malty prokládané lomovým kamenem. Mezera mezi stěnami může být různě široká, lícové stěny plní i funkci ztraceného bednění.
Tato zdící technika začala být využívána Řeky ve 2. století př. n. l. a výrazně zracionalizovala a urychlila zdění a lze ji také zároveň považovat za přímého předchůdce moderního betonu.[1] Na vnější stěny Řekové používali tesaný kámen. Tuto technologii zdění pod názvem „opus caementum“ převzali později Římané, kteří ji ještě více propracovali a rozvinuli.[2]
