Dr. Elizabeth Garrettová Andersonová, MD (9. červen 1836 Whiechapel — 17. prosinec 1917 Aldeburgh) byla anglická lékařka a feministka, první žena, která získala lékařské vzdělání ve Velké Británii a první žena, která byla zvolena na post starosty. Její sestra Milicent vedla konstituční křídlo britských sufražistek. Její dcera Louisa Garrettová Andersonová se také stala lékařkou.
Narodila se v londýnské čtvrti Whiechapel jako druhorozená z jedenácti dětí v rodině Newsona Garretta (1812–1893) a jeho ženy Louisy (asi 1813–1903) rozené Dunnet.[4] Její sestrou byla známá feministka a sufražetka Millicent Garrett Fawcett.
Elizabeth Garrett studovala na soukromé škole Boarding School pro dívky v Blackheath, Londýn. V roce 1859 se setkala s Elizabeth Blackwell, první ženou, která získala titul doktor ve Spojených státech. Po tomto setkání se rozhodla stát lékařkou. Mnoho středních škol její přihlášku odmítlo. Garrett v roce 1860 nastoupila jako zdravotní sestra do nemocnice Middlesex Hospital.V nemocnici byla dobrou zdravotní sestrou, takže mohla chodit na ambulanci a zúčastnit se první operace. Začala navštěvovat přednášky určené pro lékaře v nemocniční lékařské škole. Po stížnostech z řad studentů jí byl vstup do přednáškového sálu zakázán.[5] Povolení měla ke studiu latiny, řečtiny, chemie a "materia medica". Přes podporu vedení nemocnice byla nucena opustit školu i nemocnici, ale než ji opustila složila zkoušky z oboru chemie a "materia medica" s vyznamenáním.
Po zjištění, že u Společnosti lékárníků (Society of Apothecaries) nebyly ženám zakázány zkoušky, byla přijata ke studiu a v roce 1865 složila závěrečnou zkoušku a získala licenci (LSA). Po její úspěšné zkoušce (nejlepším hodnocením), Společnost lékárníků změnila své předpisy, aby nemohly další ženy získat licenci.[6][7]
V roce 1866 začala pracovat v St Mary's Dispensary, v instituci, která měla zabezpečit lékařskou péči chudým ženám. Místo se velice rychle změnilo na New Hospital for Women (nemocnice pro ženy), kterou společně založily se Sophií Jex-Blake, kde Garrett pracovala více než dvacet let. V roce 1870 získala lékařský titul na Pařížské univerzitě. V tomtéž roce byla vybrána do London School Board, jako reprezentantka části Marylebon. Zahájila rovněž práci hostujícího lékaře v East London Hospital for Children, ale záhy od této činnosti odstoupila a zasvětila svůj život práci v New Hospital for Women. V roce 1871 se provdala za Jamese Andersona, se kterým měla tři děti (Luisa, Margaret a Alan).[8]
Víc než 19 let (od roku 1873) byla jedinou ženou v Britské lékařské společnosti (British Medical Association (BMA)). Stále pracovala v New Hospital for Women, v roce 1874 založila Londýnskou lékařskou školu pro ženy (London School of Medicine for Women). V roce 1897 byla zvolena prezidentkou východoanglické větve Britské lékařské společnosti.
Dne 9. listopadu 1908 byla zvolena starostkou Aldebrurgh, byla první ženou na tomto postu. Před ní byl starostou její otec i její muž. Během svého úřadování vydala řadu dokumentů, které se týkaly volebního práva žen.
Zemřela 17. prosince 1917 ve věku 81 let v Aldeburghu.[8]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elizabeth Garrett Anderson na anglické Wikipedii.