Ejn ha-Choreš (hebrejsky עֵין הַחוֹרֵשׁ, v oficiálním přepisu do angličtiny En HaHoresh[3], přepisováno též Ein HaHoresh) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Centrálním distriktu, v Oblastní radě Emek Chefer.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 19 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině respektive Šaronské planině. Jižně od vesnice protéká Nachal Alexander, do kterého tu ústí Nachal Omec.
Obec se nachází 7 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 38 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu, cca 47 kilometrů jižně od centra Haify a 5 kilometrů jihovýchodně od města Chadera. Ejn ha-Choreš obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Vesnice vytváří společně s okolními obcemi Ge'ulej Tejman, Bejt Chazon, Eljašiv, Kfar ha-Ro'e, Chibat Cijon, Chogla, Cherev le-Et, Giv'at Chajim Me'uchad a Giv'at Chajim Ichud téměř souvislou aglomeraci zemědělských osad. Tento urbanistický celek je navíc na severu napojen na město Eljachin.
Ejn ha-Choreš je na dopravní síť napojen pomocí místní silnice číslo 581 a dalších místních komunikací v rámci zdejší aglomerace zemědělských vesnic. Na západě tuto aglomeraci míjí dálnice číslo 4.
Dějiny
Ejn ha-Choreš byl založen v roce 1931.[3] Jeho jméno vzniklo chybným překladem původního arabského místního názvu Vádí al-Chavarit.[4]
Zakladateli kibucu byla skupina židovských přistěhovalců z Polska, která se zformovala roku 1929 v nedaleké Chadeře a na jaře 1931 se usadila v nynější lokalitě. Zakladatelé byli napojení na levicové hnutí ha-Šomer ha-Ca'ir. Šlo o první židovskou osadu v tomto regionu, která o dva roky předstihla masivní osidlovací vlnu odstartovanou v této oblasti vznikem vesnice Kfar Vitkin.[1] Později se k prvotní osadnické skupině připojili i Židé z Československa, Rakouska, Belgie, Egyptu, Bulharska nebo Chile.[4]
V roce 1935 zde došlo k výstavbě prvních zemědělských objektů. V roce 1947 v obci vznikla střední škola Ma'ajan.[1]
Před rokem 1949 měl Ejn ha-Choreš rozlohu katastrálního území 1134 dunamů (1,134 kilometru čtverečního).[5] V současnosti dosahuje správní území vesnice cca 3200 dunamů (3,2 kilometrů čtverečních). Místní ekonomika je založena na zemědělství.[1] Působí zde i průmyslová firma na obaly.[1][4]
Roku 1961 byla zprovozněna budova společné jídelny, roku 1985 vznikl objekt tělocvičny. Od roku 1991 kibuc přešel na rodinnou výchovu děti a opustil tak dosavadní model společného ubytování děti. Roku 2005 pak prošel privatizací a zbavil se většiny prvků kolektivismu. V obci funguje zdravotní ordinace, knihovna, zařízení předškolní péče o děti.[1]
Demografie
Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ejn ha-Choreš Židé – cca 700 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 800 osob).[2]
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 753 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 1,1 %.[2]
Vývoj počtu obyvatel Ejn ha-Choreš[2]
[6][7]
| Rok
|
1948
|
1961
|
1972
|
1983
|
1995
|
2001
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
2012
|
2013
|
2014
|
| Počet obyvatel |
475 |
580 |
675 |
773 |
714 |
716 |
711 |
721 |
717 |
728 |
734 |
739 |
721 |
709 |
728 |
733 |
745 |
753
|
Slavní rodáci
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
