Dylan Teuns (* 1. března 1992) je belgický profesionální silniční cyklista jezdící za UCI ProTeam Israel–Premier Tech.[5]
Kariéra
Teuns, jenž se narodil ve městě Diest ve Vlámském Brabantu, v současnosti bydlí ve městě Halen v provincii Limburk.[6]
BMC Racing Team (2015–2018)
Původně se Teuns připojil k týmu BMC Racing Team v druhé polovině sezóny 2014 jako stážista,[6] a následující rok za tým začal závodit už jako stálý jezdec.[7] V srpnu 2016 byl jmenován na startovní listině Vuelty a España 2016.[8] V květnu 2017 byl jmenován na startovní listině Gira d'Italia 2017.[9]
V červenci 2017 se Teuns zúčastnil etapového závodu Tour de Wallonie, na němž vyhrál 2 etapy, celkové pořadí a bodovací soutěž.[10] O několik dní později vyhrál další etapový závod, a to Tour de Pologne, kde také triumfoval ve třetí etapě.[11] V srpnu pak získal další celkové vítězství, a to na závodu Arctic Race of Norway. Mimo jiné zde zvítězil ve dvou etapách a v bodovací soutěži.
Bahrain–Merida (2019–2022)
Po čtyřech letech strávených v týmu BMC Racing Team Teuns před startem sezóny 2019 přestoupil do týmu Bahrain–Merida. V červenci 2019 se Teuns zúčastnil se svým týmem Tour de France 2019.[12] Zde se mu podařilo vyhrát šestou etapu s cílem na Planině krásných dívek. V cíli přesprintoval kolegu z úniku Giulia Cicconeho a mohl tak slavit své největší vítězství v kariéře.[13]
Na Tour de France 2021 získal Teuns své druhé etapové vítězství na Tour de France v kariéře. Na závěrečném stoupání dne, Col de la Colombière, dojel Michaela Woodse, jenž jel sám na čele závodu, a těsně před vrcholem mu byl schopen ujet. Mezitím z pelotonu zaútočil Tadej Pogačar a začal stíhat závodníky v úniku, včetně Teunse. Pogačar se Teunsovi přiblížil až na 15 sekund, ale nakonec neriskoval ho dojet na mokrém sjezdu do cílové obce Le Grand-Bornand. Teuns tak mohl v cíli oslavit své vítězství.[14]
Poté, co se na začátku sezóny 2022 zúčastnil dvou etapových závodů, a to Volta a la Comunitat Valenciana a Volta a Catalunya, se Teuns začal soustředit na klasiky. Díky svým konzistentním výkonům získal šesté místo na monumentu Kolem Flander,[15] desáté místo na Amstel Gold Race[16] a osmé místo na Brabantském šípu.[17] Vrcholem jeho klasikářské kampaně pak bylo vítězství na klasice Valonský šíp, kde Teuns zaútočil na závěrečném výjezdu na Mur de Huy a dokázal za sebou nechat i pětinásobného vítěze Alejandra Valverde. Stal se tak prvním belgickým vítězem tohoto závodu od roku 2011, kdy zvítězil Philippe Gilbert.[18] O několik dní později pak získal 6. místo na monumentu Lutych–Bastogne–Lutych, čímž završil své působení na jarních klasikách.[19]
Israel–Premier Tech (2022–)
V srpnu 2022 bylo oznámeno, že Teuns přestupuje s okamžitou účinností do UCI WorldTeamu Israel–Premier Tech, s nímž podepsal smlouvu do konce roku 2024.[4]
Hlavní výsledky
- 2009
- 6. místo Kolem Flander Juniores
- 2010
- vítěz Omloop Het Nieuwsblad Juniores
- 2012
- Ronde de l'Isard
- 4. místo celkově
- 2013
- Triptyque Ardennais
- vítěz 1. etapy
- Ronde de l'Isard
- 3. místo celkově
- 5. místo Lutych–Bastogne–Lutych Espoirs
- 9. místo Memorial Van Coningsloo
- 2014
- Tour de l'Avenir
- vítěz 5. etapy
- Giro della Valle d'Aosta
- vítěz 3. etapy
- Tour of Utah
![]()
vítěz soutěže mladých jezdců
- Tour de Bretagne
- 2. místo celkově
vítěz soutěže mladých jezdců- vítěz 3. etapy
- 2. místo Lutych–Bastogne–Lutych Espoirs
- 2. místo Omloop Het Nieuwsblad Beloften
- 2. místo Piccolo Giro di Lombardia
- 6. místo Grand Prix de Wallonie
- Tour of Britain
- 10. místo celkově
- 2015
- Critérium du Dauphiné
- vítěz 3. etapy (TTT)
- 3. místo Volta Limburg Classic
- Kolem Belgie
- 4. místo celkově
- 2016
- 10. místo Volta Limburg Classic
- 2017
- Arctic Race of Norway
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz soutěže mladých jezdců- vítěz etap 1 a 4
- Tour de Wallonie
celkový vítěz- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 3 a 5
- Tour de Pologne
- celkový vítěz
- vítěz 3. etapy
- 3. místo Valonský šíp
- 6. místo Grand Prix de Wallonie
- 8. místo Grand Prix Pino Cerami
- 2018
- 3. místo Il Lombardia
- 3. místo Giro dell'Emilia
- Tour de Pologne
- 5. místo celkově
- Paříž–Nice
- 6. místo celkově
- 7. místo Brabantský šíp
- 2019
- Tour de France
- vítěz 6. etapy
- Volta a la Comunitat Valenciana
- 5. místo celkově
- 5. místo Omloop Het Nieuwsblad
- Critérium du Dauphiné
- 6. místo celkově
- vítěz 2. etapy
- 9. místo Lutych–Bastogne–Lutych
- Vuelta a Andalucía
- 10. místo celkově
- Vuelta a España
- lídr po 6. etapě
- 2020
- Vuelta a Andalucía
- 5. místo celkově
- vítěz 5. etapy (ITT)
- Volta a la Comunitat Valenciana
- 5. místo celkově
- 5. místo Gent–Wevelgem
- 2021
- Tour de France
- vítěz 8. etapy
- Deutschland Tour
- 4. místo celkově
- 7. místo Brabantský šíp
- Tour de Pologne
- 8. místo celkově
- 2022
- vítěz Valonský šíp
- Tour de Romandie
- vítěz 1. etapy
- 4. místo Grand Prix de Wallonie
- Tour of Britain
- 5. místo celkově
- 6. místo Kolem Flander
- 6. místo Lutych–Bastogne–Lutych
- 8. místo Brabantský šíp
- 10. místo Amstel Gold Race
- 2023
- 2. místo Grand Prix de Wallonie
- Arctic Race of Norway
- 5. místo celkově
- Tour de Suisse
- 9. místo celkově
- Deutschland Tour
- 10. místo celkově
- 2024
- 2. místo Brabantský šíp
- Kolem Flander
- 8. místo celkově
Výsledky na Grand Tours
Výsledky na klasikách
Legenda
| —
|
Nezúčastnil se
|
| DNF
|
Nedokončil
|
| JS
|
Jede se
|
| NS
|
Nekonalo se
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dylan Teuns na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Dylan Teuns » Israel - Premier Tech [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OSTANEK, Daniel. 2020 Team Preview: Bahrain McLaren [online]. cyclingnews.com, 2019-12-26 [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAHRAIN VICTORIOUS [online]. UCI, 2022-01-01 [cit. 2022-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-02. (anglicky)
- ↑ a b OSTANEK, Daniel. Dylan Teuns leaves Bahrain Victorious for Israel-Premier Tech in shock mid-season transfer [online]. cyclingnews.com, 2022-08-05 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ISRAEL - PREMIER TECH [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-04. (anglicky)
- ↑ a b dylan teuns (bel) [online]. BMC Racing Team [cit. 2022-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ WINSDOR, Richard. BMC announces 2015 squad, with eight new signings [online]. cyclingweekly.com, 2014-12-17 [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2016 » 71st Vuelta a España (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2017 » 100th Giro d'Italia (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tour de Wallonie: Teuns wins final stage and overall [online]. cyclingnews.com, 2017-07-26 [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Teuns wins Tour de Pologne [online]. cyclingnews.com, 2017-08-04 [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2019 » 106th Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLETCHER, Patrick. Tour de France: Teuns wins atop La Planche des Belles Filles [online]. cyclingnews.com, 2019-07-11 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLETCHER, Patrick. Tour de France: Tadej Pogacar crushes rivals on mountainous stage 8 [online]. cyclingnews.com, 2021-07-03 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FARRAND, Stephen; RYAN, Barry. Van der Poel tops Van Baarle in a Tour of Flanders thriller [online]. cyclingnews.com, 2022-04-03 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Kwiatkowski awarded Amstel Gold Race victory in photo-finish sprint against Cosnefroy [online]. cyclingnews.com, 2022-04-10 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RYAN, Barry. Magnus Sheffield secures solo win at Brabantse Pijl [online]. cyclingnews.com, 2022-04-13 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEISLO, Laura; RYAN, Barry. Dylan Teuns wins La Flèche Wallonne [online]. cyclingnews.com, 2022-04-20 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RYAN, Barry. Remco Evenepoel wins Liège-Bastogne-Liège [online]. cyclingnews.com, 2022-04-24 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dylan Teuns na Wikimedia Commons
| Vítězové Tour de Pologne |
|
Feliks Więcek (1928) • Józef Stefański (1929) • Jerzy Lipiński (1933) • Bolesław Napierała (1937, 1939) • Stanisław Grzelak (1947) • Wacław Wójcik (1948, 1952) • Francesco Locatelli (1949) • Mieczysław Wilczewski (1953) • Marian Więckowski (1954, 1955, 1956) • Henryk Kowalski (1957, 1961) • Bogusław Fornalczyk (1958) • Wiesław Podobas (1959) • Roger Diercken (1960) • Jan Kudra (1962, 1968) • Stanisław Gazda (1963) • Rajmund Zieliński (1964) • Józef Beker (1965) • Józef Gawliczek (1966) • Andrzej Bławdzin (1967) • Wojciech Matusiak (1969) • Jan Stachura (1970) • Stanisław Szozda (1971) • José Luis Viejo (1972) • Lucjan Lis (1973) • André Delcroix (1974) • Tadeusz Mytnik (1975) • Janusz Kowalski (1976) • Lechosław Michalak (1977) • Jan Brzeźny (1978, 1981) • Henryk Charucki (1979) • Czesław Lang (1980) • Andrzej Mierzejewski (1982, 1984, 1988) • Tadeusz Krawczyk (1983) • Marek Leśniewski (1985) • Marek Kulas (1986) • Zbigniew Piątek (1987) • Marek Wrona (1989) • Mieczysław Karłowicz (1990) • Dariusz Baranowski (1991, 1992, 1993) • Maurizio Fondriest (1994) • Zbigniew Spruch (1995) • Vjačeslav Džavaňan (1996) • Rolf Järmann (1997) • Sergej Ivanov (1998) • Tomasz Brożyna (1999) • Piotr Przydział (2000) • Ondřej Sosenka (2001, 2004) • Laurent Brochard (2002) • Cezary Zamana (2003) • Kim Kirchen (2005) • Stefan Schumacher (2006) • Johan Vansummeren (2007) • Jens Voigt (2008) • Alessandro Ballan (2009) • Dan Martin (2010) • Peter Sagan (2011) • Moreno Moser (2012) • Pieter Weening (2013) • Rafał Majka (2014) • Jon Izagirre (2015) • Tim Wellens (2016) • Dylan Teuns (2017) • Michał Kwiatkowski (2018) • Pavel Sivakov (2019) • Remco Evenepoel (2020) • João Almeida (2021) • Ethan Hayter (2022) • Matej Mohorič (2023)
|
.JPG)
