Dušan Masár (4. června 1962 Teplice) je bývalý československý zápasník – klasik, účastník olympijských her v roce 1988.
Sportovní kariéra
Zápasení se věnoval od 11 let v školním kroužku (pionýr) v Dubí pod vedením Miroslava Minaříka.[1] Jako talentovaný sportovec záhy přešel do nedalekého zápasnického oddílu TJ Sklo Union v Teplicích, kde se ho ujal trenér Rudolf Stupka a později ligový trenér Vladimír Kochman.[2] Na vojnu narukoval v roce 1980 do Trenčína, kde mu po skončení povinné vojenské služby nabídly podmínky pro vrcholovou přípravu.
Do užšího výběru československé reprezentace v klasickém stylu se dostal v roce 1985 s novým trenérem Miroslavem Janotou. Janota ho přesvědčil, aby přestoupil z kategorie od 90 kg, do vyšší těžké váhy do 100 kg. Hned při svém prvním startu na dubnovém mistrovství Evropy v Lipsku vybojoval třetí místo, když porazil chorvatského Jugoslávce Emila Traubera za tři minuty na lopatky.[3] V roce 1986 ho trápily problémy s kotníkem. Na mistrovství Evropy ve finském Tampere si utrhl bicepsový sval na ruce. V olympijském roce 1988 podstoupil operaci kolene a přišel o mistrovství Evropy v norském Oslu (Kolbotnu). Tyto zdravotní komplikace se podepsaly na jeho výkonu na zářijových olympijských hrách v Soulu, kde vypadl v základní skupině po dvou porážkách s srbsko-maďarským Jugoslávcem Jožefem Terteiem a Rumunem Vasile Andreiem.
Mezi světovou špičku těžké váhy se vrátil v roce 1989. Na srpnovém mistrovství světa ve švýcarském Martigny porazil ve skupině olympijského vítěze Andrzeje Wrońského 4:0 na technické body a ze druhého místa postoupil do souboje o třetí místo proti běloruskému Sovětu Anatoliji Fedorenkovi. S Fedorenkem prohrál 0:3 na technické body a obsadil 4. místo. V roce 1990 na mistrovství světa v Římě (Ostii) prohrál v rozhodujícím zápase o vítězství ve skupině s Maďarem Sándorem Majorem diskvalifikací (za pasivitu) a ze druhého místa postoupili do souboje o třetí místo proti chorvatskému Jugoslávci Stipe Damjanovićovi. Souboj s Damjanovićem rozhodl minutu a půl před koncem tříbodovým hodem a obsadil 3. místo. V roce 1992 doplatil na neúčast na závěrečném červencovém soustředění reprezentace v Žinkovech na Plzeňsku. Ze soustředění se omluvil kvůli účasti na turnaji v Maďarsku a přišel o start na olympijských hrách v Barceloně. Po skončení sportovní kariéry se věnoval krátce trenérské práci. Žije v Bratislavě, kde pracuje ve strojírenské firmě.
Výsledky v zápasu řecko-římském
Odkazy
Externí odkazy
Literatura
- [1] noviny Rudé Právo
- [2] noviny Průboj
- [3] noviny Lidová demokracie
Reference
- ↑ [2] 21.12.1988 str. 6
- ↑ [1] 24.12.1985 str. 8
- ↑ [1] 26.04.1985 str. 8
