Drakontomelon[1] (Dracontomelon) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy s nápadnými opěrnými pilíři u paty kmene a drobnými květy v latovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje 9 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Asii. Hospodářsky nejvýznamnějším druhem je Dracontomelon dao. Je zdrojem dekorativního dřeva používaného zejména na dýhy a k výrobě nábytku. Plody jsou využívány v asijské kuchyni a je pěstován i jako okrasná dřevina. Některé druhy drakontomelonu mají význam v domorodé medicíně.
Popis
Zástupci rodu drakontomelon jsou oboupohlavné, stálezelené stromy, dorůstající výšky až přes 40 metrů. U paty kmene mívají robustní opěrné pilíře, které mohou dosáhnout výšky až 5 metrů. Při poranění roní bílou pryskyřičnatou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, řapíkaté, složené ze vstřícných až střídavých, celokrajných, řapíčkatých lístků.
Květy jsou drobné, pětičetné, oboupohlavné, stopkaté, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových latách. Stopky květů jsou článkované. Kališní lístky jsou téměř volné. Koruna je bílá, zelenavá nebo žlutá. Tyčinek je deset a mají šídlovité nitky. Gyneceum je složeno z 5 plodolistů, které jsou srostlé jen na bázi a na vrcholu. Čnělky jsou zakončené hlavatými bliznami. Zpravidla je plodný jen jediný plodolist a ostatní zakrňují. Plodem je oranžová, hnědá až černá, kulovitá, zploštělá nebo vejcovitá peckovice. Mezokarp je dužnatý, endokarp (pecka) dřevnatý.[2][3]
Mladý strom Dracontomelon dao
Pata kmene Dracontomelon vitiense na Vanuatu
Plody Dracontomelon duperreanum
Rozšíření
Rod drakontomelon zahrnuje 9 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Asii v oblasti od severovýchodní Indie přes jižní Čínu, Indočínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu po souostroví Fidži.[4][3]
Drakontomelony většinou rostou jako součást primárních nebo i sekundárních, stálezelených nebo poloopadavých nížinných tropických lesů. Často rostou v blízkosti řek.[3][5]
Ekologické interakce
Semena drakontomelonů šíří různá zvířata, např. veverky. Plody se živí netopýři, v Tichomoří např. kaloň Pteropus tonganus. Semena některých druhů, rostoucích v poříčních lesích, jsou šířena vodou.[3][6]
V paždí postranních žilek na rubu listů bývají domatia v podobě shluků chloupků. Jsou obývána symbiotickými roztoči.[3]
Druh Dracontomelon dao je v tropické Asii těžen pro dřevo, obchodované pod názvem dao. Je středně těžké a středně tvrdé, není příliš trvanlivé ani odolné vůči termitům. Jádrové dřevo bývá našedle hnědé, s tmavě hnědými až téměř černými pruhy, běl je světlá. Pěkně vybarvené jádrové dřevo je ceněné zejména na výrobu nábytku a dýh, používá se také na obklady, podlahy a podobně. Slouží i jako náhrada za dřevo ořechové. Ekonomický význam má pouze tento druh.[8][9][3] Na Nové Guineji je to důležité exportní dřevo.[5]
Někdy je strom pěstován i jako okrasná dřevina podél cest a silnic, ceněná zejména pro nápadný tvar koruny.[10][5]
Mladé plody Dracontomelon dao jsou v Asii používány k ochucení kari omáček. V Malajsii jsou přidávány zejména k rybám. Tenká sladkokyselá dužnina zralých plodů je konzumována zejména vThajsku a vyhledávají ji především děti. Jedlá jsou i jádra plodů. Mladé listy, květy a plody jsou využívány jako zelenina.[10][11][3]
Extrakt z listů, kmene a kůry kořenů D. dao má antibakteriální, antimykotické a svíravé účinky. Plody jsou používány při ošetřování dermatitidy. Druh Dracontomelon mangiferum je v Asii používán jako svíravý prostředek proti průjmům. Odvar z kůry tohoto druhu a kořenů Leea indica ulevuje od bolestí zubů.[12]
↑KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN978-3-642-14396-0. (anglicky)
↑ abcdefgSTEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 3. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1978. (anglicky)
↑Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcSOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky)
↑WILSON, Don E.; GRAHAM, Gary L. Pacific Island Flying Foxes:
Proceedings of an International
Conservation Conference. Biological Report. July 1992, čís. 90(23).
↑PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)
↑WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN80-247-0346-7.
↑WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)