Dominikánský klášter (Jihlava)

Dominikánský klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže
Současná podoba: hotel Gustav Mahler v Křížové ulici
Lokalita
Stát	Česko Česko
Místo	Jihlava
Ulice	Křížová
Souřadnice	49°23′52,82″ s. š., 15°35′27,14″ v. d.
Základní informace
Řád	Řád bratří kazatelů
Založení	1247
Odkazy
Kód památky	41137/7-4877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominikánský klášter v Jihlavě je bývalý klášter řádu dominikánů, zaniklý během vlády Josefa II. v roce 1784.^[1] Byl založen pravděpodobně ve čtyřicátých letech 13. století a jeho součástí byl samotný konvent, v současnosti přestavěný na hotel, a konventní kostel Povýšení svatého Kříže. Důležitou roli hrál klášter v roce 1436, kdy za jeho zdmi probíhala jednání o Basilejských kompaktátech.

Historie kláštera

Veduta Jihlavy s vyznačeným areálem kláštera

Klášter byl dle tradice založen Přemyslem Otakarem II. roku 1247.^[2] Avšak písemná zpráva o existenci kláštera se nachází až v listině vzniklé před 31. květnem 1257, která je zároveň první listinou dokládající existenci jihlavského minoritského kláštera.^[3] Za husitských válek zůstala Jihlava katolická, tudíž klášter nebyl přímo zasažen.^[4] V průběhu 14. století byly dokonce stavěny klášterní budovy, ne však z touhy po modernizaci, ale kvůli požáru, který v roce 1353 zachvátil oba jihlavské kláštery.^[5] Pro ně ovšem platí, že po přestavbách zejména v době barokní dnes v jejich interiérech zůstávají pouze některé relikty původní zástavby.^[5]

Důležitou roli hrál klášter v roce 1436, kdy za jeho zdmi (dále pak v prostorách minoritského kláštera, nové radnice a farního kostela sv. Jakuba Většího^[6]) probíhala jednání o basilejských kompaktátech.^[1] Roku 1449 tamtéž došlo k jednáním mezi Jednotou strakonickou a Jednotou poděbradskou.^[4] V roce 1501 se v klášteře konal moravský zemský sněm.^[4]

Dne 29. května 1513 klášter, spolu s devadesáti domy v okolí, vyhořel^[4]. Příčinou byla nedbalost bratrů v klášteře a bratři byli následně vyhnáni, přičemž do kláštera přišli jiní členové řádu.^[4] Po příchodu protestantského kazatele Pavla Sperata do Jihlavy (v roce 1522) se začala Jihlava velmi rychle luteranizovat, a v roce 1525 již byla většina Jihlavy protestantská.^[4] To vedlo k ochlazení vztahů vůči dominikánům, např. častému dosazování luterských kazatelů městskou radou.^[7]

Plán dominikánského kláštera

Ve dnech 3. a 4. srpna 1531 hostil klášter krále Ferdinanda I., který se účastnil moravského zemského sněmu. Následovalo období úpadku a hospodářských problémů, doprovázených úpadem řeholní kázně.^[4] Duchovní z řádu vystupovali, někteří se dokonce ženili, příliv nových mladých členů ustal.^[8] Klenoty a cenné písemnosti musel klášter nuceně odevzdat roku 1523 radnici, navrácení se dočkal až po Bílé hoře.^[9] Z ekonomických důvodů musel klášter již nejméně od roku 1528 začít prodávat některé své pozemky, nejčastěji u vsi Rantířov na řece Jihlavě, jež mu patřila odkazem z konce 15. století, později i v samotném klášterním areálu.^[9] Po polovině 16. století se klášter dočkal stavebních změn, v důsledku požáru roku 1551 a poté když museli na nátlak městské rady postoupit v klášterním dvoře místo na postavení koňského mlýna.^[9] V letech 1561 a 1562 dočasně v nevyužívaných prostorách jihlavského kláštera probíhala výuka latinské školy.^[10] Městská rada toužila po úplném zrušení kláštera, ale tomu se převor Jakub Zikmund, za podpory provinciála Fridricha Boříkovského z Boříkova a císaře, úspěšně bránil.^[9] Od holandského provinciála Vincence Sahiera, který Jihlavu navštívil mezi lety 1610 a 1613, se dochovala zpráva, že v té době obývali klášter jen dva řeholní bratři.^[11] V roce 1614 se městské radě podařilo alespoň na čas vyhnat dominikány z kláštera úplně, mimo jiné díky zákazu vybírání almužen, který byl likvidační pro mendikantské řády.^[9]

V pobělohorském období se však konvent opět zaplnil a řeholní bratři se podíleli na rekatolizaci Jihlavy.^[11] V letech 1645–1647 byla Jihlava zabrána švédskými vojsky a kostel sv. Kříže byl využíván k protestantským bohoslužbám.^[11] V této době, dle zpráv Tomáše Sarria, obývali klášter jen tři bratři. Po konci třicetileté války se situace opět stabilizovala.^[11]

V čase josefínských reforem dominikánští bratři roku 1781 opustili klášter a přesunuli se do zrušené jezuitské koleje na náměstí.^[12] V budově kláštera se potom usadila armáda.^[13] Tehdy konvent čítal dvacet bratří, kteří ovšem v jezuitské koleji pobývali jen krátce, do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.^[12]

Současnost

Až v roce 1990 armáda zcela opustila klášter (tzv. Velká kasárna) a včetně presbytáře jej předala městu Jihlava.^[13] Následujícího roku byl celý areál (bez kostela) navrácen dominikánům.^[13] Během komplexní rekonstrukce bylo uliční křídlo přestavěno na hotel Gustava Mahlera, který se pro veřejnost otevřel 12. 7. 1993.^[14] V západní části byla přistavěna provozní budova a dvě soukromé vily.^[13]

• 
  Bývalý dominikánský klášter, v současnosti Hotel Gustav Mahler
• 
  Bývalý dominikánský klášter, v současnosti Hotel Gustav Mahler
• 
  Konventní kostel Povýšení sv. Kříže

Odkazy

Literatura

• FOLTÝN, Dušan: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha 2005
• CHAROUZ, Jindřich Zdeněk: Počátky jihlavských klášterů. In. Jihlavský archivní občasník. Jihlava 2009
• BARTUŠEK, Antonín: Umělecké památky Jihlavy. 1960
• HOFFMANN, František: Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století. Jihlava 2004
• TROJAN, Jiří: Na křídlech za poznáním Velkého Meziříčí a zajímavostí Vysočiny. Velké Meziříčí 2006
• KROB, Miroslav: Jihlava. Praha 1997
• PISKOVÁ, Renata (ed.): Jihlava. Praha 2009
• Kolektiv autorů: Jihlava a Basilejská kompaktáta: sborník příspěvků z mezinárodního sympozia k 555. výročí přijetí Basilejských kompaktát. Jihlava 1992
• BUBEN, Milan: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích (Díl 3, sv. 1). Praha 2006
• ČERŇUŠÁK / SEDLÁK (eds.): Dominikáni v Jihlavě v proměnách staletí. Jihlava 2012

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominikánský klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže na Wikimedia Commons
• http://kralovskedilo.ktf.cuni.cz/lokality/Jihlava-–-Klaster-dominikanu-s-kostelem-sv-Krize
• Klášter v památkovém katalogu NPÚ: https://pamatkovykatalog.cz/dominikansky-klaster-s-kostelem-povyseni-sv-krize-698226
• http://mza.mza.cz/765-let-dominikanskeho-klastera-v-jihlave Archivováno 10. 12. 2019 na Wayback Machine.
• http://m.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4036368
• Areál kláštera na mapě Jihlavy (č. 63): https://archivnimapy.cuzk.cz/com/1101-1/1101-1-005_index.html?lastextent=250.1625689457,-4894.6415897556,1732.0961626957,-3888.7822147556 Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.

Reference

1. http://m.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4036368
2. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 225. 
3. CHAROUZ, Jindřich Zdeněk. Počátky jihlavských klášterů, In: Jihlavský archivní občasník. Jihlava: [s.n.], 2009. S. 73. 
4. FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 341. 
5. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 232. 
6. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 177. 
7. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 201. 
8. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 261. 
9. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 262. 
10. PISKOVÁ, Renata. Jihlava. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 302 s. 
11. FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 342. 
12. FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klšáterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 343. 
13. FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: [s.n.], 2005. S. 345. 
14. https://www.hotelgmahler.cz/cs/historie

Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Historie | Křesťanství