| Dolní Kralovice |
|---|
![]() |
| Základní informace |
|---|
| Sloh | barokní |
|---|
| Výstavba | před rokem 1600 |
|---|
| Přestavba | 18. století |
|---|
| Zánik | 1971 |
|---|
| Stavebník | Všeslav Strojetický ze Strojetic |
|---|
| Další majitelé | Strojetičtí ze Strojetic, Slavatové z Lípy, Byšičtí z Byšic, Rungenové ze Skuhrova, Trautsonové, Palmové z Gundelfingenu, Aueršperkové |
|---|
| Poloha |
|---|
| Adresa | Dolní Kralovice, Česko Česko |
|---|
| Souřadnice | 49°40′22,08″ s. š., 15°9′25,92″ v. d. |
|---|
|
| Další informace |
|---|
| Rejstříkové číslo památky | 54254/2-41 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
|---|
 multimediální obsah na Commons |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Dolní Kralovice stával v obci Dolní Kralovice, které jsou dnes zatopeny vodní nádrží Želivka.
Tvrz
Koncem 16. století stávala na břehu Želivky, v místech pozdějšího zámku, tvrz. Nechal ji pravděpodobně postavit Všeslav Strojetický ze Strojetic a první písemná zmínka pochází z roku 1600. V tom roce ji koupil Petr Slavata z Lípy. Za třicetileté války tvrz vlastnil Oldřich Byšický z Byšic, který se sice nezúčastnil protihabsburského povstání, ale stejně musel odejít do exilu (odešel do Saska). V roce 1626 se novou majitelkou stala Johana Rungenová ze Skuhrova. Poté se majitelé často střídali, až v roce 1698 koupil panství Jan Leopold z Trautsonu. Za Trautsonů došlo také k přestavbě tvrze na zámek.
Zámek
Ve kterém roce byla tvrz přestavěna na zámek bohužel není známo; nezachoval se totiž žádný její popis. Dolní Kralovice se za Trautsonů stali sídlem vrchnostenského úřadu – majitelé nejčastěji pobývali v Křivsoudově a v Čechticích. V letech 1766–1844 bylo panství majetkem Palmů z Gundelfingenu, po nichž jej získali Auersperkové. V roce 1971 byl zámek zbořen.
Popis
Podle úředního popisu z roku 1792 šlo o jednopatrovou budovu s barokní omítkou v sousedství pivovaru. Na průčelí zámku byly hodiny. Kromě místností pro správu panství, zde byly také byty úředníků, hostinské pokoje a byt vrátného. Později v zámku sídlila správa velkostatku a také státní úřady. Jednalo se budovu, která měla tři křídla a v nádvoří, přízemí a v první patře také arkády, jež byly později zazděny.
Galerie
Externí odkazy
