První písemná zmínka o Bousově pochází z roku 1323 a uvedena je v Pozůstatcích desk zemských. Nachází se v přídomku Citbora z Bousovce, který byl mezi šlechtici žalovanými v letech 1317–1325 Vokem z Rotštejna za škodu způsobenou na jeho panství.
Roku 1497 byl Bousov uveden jako městečko na panství hradu Kost. Roku 1560 získal právo pořádat dva výroční trhy ročně a v roce 1600 získal od císaře Rudolfa II. městský znak a právo pečetit zeleným voskem.
V roce 1991 byl obci navrácen status města.[4] Od 11. května 2006 obec užívá vlajku.[5]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (města) v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[6]
1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Sobotka[6]
1868 země česká, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[6]
1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[7]
1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[8]
1945 země česká, správní okres Jičín, soudní okres Sobotka[9]
Ve městě Dolní Bousov s 2009 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, společenstvo oděvních živností, sbor dobrovolných hasičů, lékař, 3 autodopravci, biograf Bousov, cukrovar, 2 čalouníci, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie, výroba granátového zboží, 2 hodináři, 8 hostinců, kapelník, výroba kartáčů a štětek, kloboučník, 2 knihaři, 2 mechanici, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 pily, sklenář, okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, městská spořitelna, stavební podnikatelství, velkostatek, zubní ateliér.[12]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
V roce 1880 a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřilo i Rohatsko.[15]
Doprava
Městem prochází silnice II/279 Svijany – Horní Bousov – Dolní Bousov – Mcely. Z Dolního Bousova vychází silnice II/281 do Sobotky a Újezdu pod Troskami. Místní část Horní Bousov protíná silnice I/16 Mělník – Mladá Boleslav – Sobotka – Jičín – Trutnov. V místní části Horní Bousov končí silnice II/268 Mimoň – Ralsko – Mnichovo Hradiště – Horní Bousov.
V Dolním Bousově se křižují tratě Mladá Boleslav – Stará Paka a Bakov nad Jizerou – Kopidlno. Železniční Bakov nad Jizerou – Kopidlno je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1883. Je provozována v úseku Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov v pracovních dnech roku 2011 s přepravním zatížením obousměrně 5 osobních vlaků. Na úseku do Kopidlna je od roku 2007 zastavena osobní doprava. Trať Mladá Boleslav – Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1905. Přepravní zatížení v úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně čtrnáct osobních vlaků.[16] Na území města se nachází odbočná železniční stanice Dolní Bousov a dále na trati 064 železniční zastávka Bechov.
Ve městě zastavovaly v květnu 2011 autobusové linky do těchto cílů: Hořice, Jičín, Kněžmost, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Libáň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Sobotka.[17]
Městská knihovna
Městská knihovna v Dolním Bousově je univerzální veřejnou knihovnou, jejímž zřizovatelem je město Dolní Bousov. Knihovna v roce 2023 nabízela přes 15 000 svazků, třicet titulů časopisů, regionální literaturu, deskové stolní hry a přístup na veřejný internet. Knihovna je členem Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. V roce 2013 získala knihovna za své webové stránky dětského oddělení s názvem Knižní doupě celostátní ocenění Biblioweb.
↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178. kormoran.vlada.cz [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-27.
↑ Dolní Bousov – udělené symboly. www.psp.cz [online]. [cit. 31-01-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-04-2011.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 481.Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
_01.jpg)
