Dolina Pięciu Stawów Polskich (slov.dolina Piatich Poľských plies , něm.Tal der Polnischen Fünf Seen , maď.Lengyel-Öt-tó völgy[1]) je údolí v polských Vysokých Tatrách.
Topografie
Údolí je částí údolí Dolina Białki, horní patro údolí Dolina Roztoki, oddělené od něj hranou skalní suťové stěny. Údolí je obklopeno následujícími hřebeny a vrcholy:
Hlavní tatranský hřeben od Svinice přes hřeben Walentkową Grań na Hladký štít – v tomto místě hraničí se slovenskou Tichou dolinou;
severovýchodní hřeben Hrubého štítu, od Hrubého štítu přes hřeben Miedziane až po okraj hory Opálený vrch – zde je údolí ohraničeno údolím Dolina Rybiego Potoku.
boční rameno táhnoucí se od Opáleného vrchu ze Świstowa Czuba s vysokou skalní štěrkovou hranou, ze která spadá vodopád Siklawa, který jej odděluje od Doliny Roztoki;
východní hřeben Svinice od Svinice k průsmyku Krzyżne, který odděluje údolí od údolí Dolina Gąsienicowa a od údolí Pańszczyca. Velkou částí tohoto hřebenu prochází cesta Orla Perć.
Horní patro tvoří dvě údolíčka: Pustá dolinka a Dolinka pod Kołem. V rozšíření údolí vynikají planinky: Wyżnie Solnisko, Niżnie Solnisko, Nowe Solnisko, Stare Solnisko.
Popis údolí
Dolina Pięciu Stawów Polskich je vysokohorské, ledovcové údolí s délkou 4,0 km a plochou 6,5 km². Leží na území Tatranského národního parku, v nadmořské výšce cca 1625–1900 m n. m. Mieczyslaw Klimaszewski si myslí, že je "pozastavenou a ne omlazenou částí pleistocénního údolí".
Krajina údolí je tvořena žulovými vrcholky Vysokých Tater, rozsáhlými slapy, velkými suťovými balvany, suťovými svahy, třpytivými hladinami jezer, travinami a porosty kosodřeviny. Ledovec vyhloubil v údolí rozsáhlé dno ve tvaru půlměsíce s vrcholy směřujícími na severozápad (pod Svinici) a na severovýchod (pod Swistowa Czuba). V údolí se nachází několik ledovcových jezer o celkové rozloze 61 ha. Největší z nich je Wielki Staw Polski, které se nachází ve výšce 1665 m n. m. (31,14 ha, hloubka 79,3 m). Ostatní jezera jsou: Zadni Staw Polski, Czarny Staw Polski, Mały Staw Polski, Przedni Staw Polski a Wole Oko. Poslední jezero je jen periodické, menší než ostatní, proto název údolí bere v úvahu pouze pět největších jezer.
Historicky bylo údolí vypásáno, patřilo do části Hala Pięć Stawów. Již Towarzystwo Tatrzańskie (Polská tatranská společnost) před druhou světovou válkou začala s výkupy pozemků od horalů (skoupila 24% podíl). V roce 1956 TNP omezil pastvu a v letech 1963–65 se vykoupením nebo vyvlastnění celé oblasti stalo údolí majetkem TPN, který zde zlikvidoval pastevectví. Krávy se zde pásly až do roku 1968.
Turisté navštěvují toto údolí od počátku devatenáctého století. Byli zde, mimo jiné, Stanislaw Staszic a Seweryn Goszczyński. Na konci devatenáctého století byla vyznačená síť turistických cest. Údolí je navštěvováno i v zimě, což ne vždy končí šťastně. Např. v březnu roku 1976 zahynuli z vyčerpání dva zkušení turisté, kteří během sněhové vichřice procházeli údolím Roztoki na chatu v údolí Dolina Pięciu Stawów Polskich. Byli nalezeni mrtví jen pár metrů od chaty.
Jako první v zimě údolí dosáhli Jan Grzegorzewski s průvodcem Bartolomějem Obrochtou ve dnech 21. –22. ledna 1894.[3]
Nad Przednim Stawem se nachází chata PTTK w Dolinie Pięciu Stawów. První chata byla v údolí postavena díky úsilí Towarzystwa Tatrzańskiego v roce 1876 na jezerem Małym Stawem (jednopokojový, žulový dům pojmenovaný po Ludwikovi Zejsznerovi). V roce 1898 byla postavena vedle něj druhá, dřevěná chata přesunutá z Czerwonych Brzeżków (nedaleko Rusinowej Polany). Rozšířená a zrekonstruovaná v dalších letech přežila do cca roku 1927. Dle pořadí třetí chata byla postavena v letech 1924–1927, a to díky úsilí Towarzystwa Tatrzańskiego na moréně severozápadně od jezera Mały Staw. Jednalo se o chatu Leopolda Świerza, později zvanou Leopolda a Mieczyslawa Świerzówa. V roce 1945 vyhořela. V letech 1946–1947 na svahu Wyżni Kopa blízko ruin předchozích ubytoven společnost Polskie Towarzystwo Tatrzańskie postavila malou provizorní stavbu, poskytující útočiště pro turisty. Současná chata stojící nad Przednim Stawem byla postavena v letech 1948–1953. Je to nejvýše položená chata v polské části Tater a je pojmenována po Leopoldu Świerzovi.
Turistické cesty
V okolí údolí Doliny Pięciu Stawów Polskich je hustá síť turistických cest:
– zelená údolím nad Wielki Staw, od chaty Roztoka a cesty z Palenica Białczańska na Morskie Oko.
Doba přechodu od chaty Roztoka k Wielkiemu Stawu: 2.20 h, 1.50 h ↓
Doba přechodu od vodopádu Wodogrzmoty Mickiewicze přes cestu na Morskie Oko na Wielki Staw: 2.05 h, 1.40 h ↓
– černá značka, která je alternativou k dosažení chaty nad Przednim Stawem. Čas přechodu od rozcestí se zelenou značkou: 40 min, 30 min ↓
– modrá od Morskieho Oka přes Świstówka Roztocká podél chaty nad Przednim Stawem a dále na průsmyk Zawrat.
Doba přechodu od Morskieho Oka k chatě: 2 h, zpět 1.40 h
Doba přechodu od chaty do sedla Zawrat: 1.40 h, 1.30 h ↓
– žlutá od Morskieho Oko přes průsmyk Szpiglasową Przełęcz do údolí Dolina Pięciu Stawów Polskich a dále na Kozią Przełęcz. (Kozí průsmyk).
Doba přechodu od Morskieho Oka průsmykem do údolí: 3.25 h, zpět 3.10 h. Z průsmyku 1.10 h, 1.30 h ↑
Doba přechodu z údolí Dolina Pięciu Stawów na Kozią Przełęcz: 1.20 h, 1 h ↓
– černá od Wielkieho Stawu na Kozí vrch. Čas: 1.30 h, 1 h ↓
– žlutá od Wielkieho Stawu na průsmyk Krzyżne. Čas: 1.50 h, 1.20 h ↓
↑PARYSKI, Witold Henryk. Tatry Wysokie. Przewodnik taternicki. Część IV. Walentkowa Przełęcz – Przełączka pod Zadnim Mnichem. Warszawa: Spółdzielczy Instytut Wydawniczy „Kraj”, 1951. S. 54.
↑Tatry. Zakopane i okolice. Mapa w skali 1:27 000. Warszawa: ExpressMap Polska, 2005. ISBN83-88112-35-X.