Etnicky smíšená oblast Opolska nebyla podrobena tak důslednému odsunu jako například Dolní Slezsko, tudíž mnozí Němci zde po válce zůstali a v 90. letech se Dobrodzień stal jednou z bašt německé menšiny v Polsku. Její politická reprezentace získávala většinu křesel v zastupitelstvu obce a post starosty v každých volbách od roku 1990 až do roku 2018, kdy poprvé prohrála s uskupením Nowy Dobrodzień a je nyní (2020) hlavní opoziční stranou.
Nejvýznamnější historickou památkou Dobrodzieně je dřevěný hřbitovní kostel svatého Valentina z roku 1630. Nemalá část zástavby včetně klasicistní radnice, farního katolického kostela Máři Magdalény, bývalého evangelického kostela a zámku pochází z dob obnovy městečka po ničivém požáru v roce 1846.
Gmina Dobrodzień (Gemeinde Guttentag) zahrnuje město a šestnáct starostenských obcí v okolí včetně Vilémova (Bzinica Nowa/Wilhelmshort), osady založené českými pobělohorskými exulanty.
↑ Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015. www.vdg.pl [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-18.