DAPI (4',6-diamidin-2-fenylindol) je fluorescenční barvivo, které se pevně váže na AT bohaté oblasti v DNA.[1] DAPI se pro svou silnou fluorescenci a schopnost procházet buněčnou membránou běžně používá ve fluorescenční mikroskopii pro obarvení buněčných jader.
DAPI bylo poprvé syntetizováno roku 1971 v laboratoři Otto Danna při hledání léků proti trypanosomiáze, a i když jako lék nebylo používáno, výzkum DAPI ukázal, že se velmi silně váže na DNA a po vazbě fluoreskuje, což roku 1975 vedlo k objevu mitochondriální DNA při ultracentrifugaci.[2]
Po vazbě DAPI na DNA se až 20× zesiluje intenzita fluorescence, protože nedochází ke zhášení fluorescence molekulami vody v roztoku. Při vazbě na dvouvláknovou DNA má DAPI excitační maximum při 358 nm (ultrafialové světlo) a emisní maximum při 461 nm (modrá). DAPI se váže nejsilněji na úseky DNA bohaté na AT, kde se váže v poměru 1 molekula DAPI na 3 AT-páry.[1] Kromě toho se DAPI může vázat i na RNA, i když fluorescence je výrazně slabší a emisní maximum je posunuto k 500 nm.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku DAPI na anglické Wikipedii.