Cyril Pecháček, pseudonym Ivo Milič (17. března 1899 Dolní Čermná[1] – 11. května 1949 Praha), byl český dirigent a skladatel.
Pocházel z rodiny obchodníka. Poté, co dokončil základní školní vzdělání, studoval na Pražské konzervatoři hru na housle a dirigování. Po dokončení studia se stal roku 1918 dirigentem divadla Marie Zieglerové, divadla s převážně operetním repertoárem. Řídil i amatérský soubor ve svém rodišti.
V roce 1920 se vrátil ke studiu skladby na konzervatoři. Byl žákem Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1921 odešel do Chorvatska a tam přijal pseudonym Ivo Milič. V Nová Gradišce byl nejprve sbormistrem pěveckého souboru Graničar. Koncem roku 1921 se stal kapelníkem městského divadla ve Varaždině a pořádal koncerty v blízkém lázeňském městě Varaždinská Teplice. Po roce přesídlil do Subotice, kde nastoupil jako dramaturg a dirigent místního divadla.
V roce 1923 se vrátil do vlasti a stal se šéfem opery v Pardubicích. Zde nastudoval nejen opery Bedřicha Smetany, ale i dalších významných českých skladatelů. Soubor pravidelně hrál i v okolních městech, Hradci Králové, Náchodě, Chrudimi ale zajížděl i do Olomouce a Prostějova. V roce 1924 Pecháček přešel do Olomouce. Zde byl dirigentem v Městském divadle a učil na místní hudební škole. Od roku 1927 byl také sbormistrem Pěveckého hudebního sdružení Žerotín. Pro doprovod sborových koncertů založil samostatný symfonický orchestr Filharmonie Žerotínu, který pod jeho vedením uváděl i samostatné koncerty symfonické hudby. V letech 1936 až 1939 vedle toho ještě dále studoval na mistrovské škole u Jaroslava Křičky.
Ve válečných letech musel Olomouc opustit a odešel do Dvora Králové nad Labem, kde se stal ředitelem městské hudební školy a dirigentem pěveckých sborů Dvořák a Záboj. V roce 1945 byl jmenován jedním z uměleckých vedoucích Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a v roce 1946 se stal prvním sbormistrem pěveckého spolku Hlahol (po Václavu Smetáčkovi). Současně působil na pražské konzervatoři jako profesor houslového oddělení.