Cyprián (Cyprian) (před 1181 – 25. října 1207) byl sedmý lubušský biskup (1198-1201) (s titulem kníže-biskup) a třináctý vratislavský biskup (1201–1207).
Život
Cyprián je poprvé spolehlivě zmiňován jako kanovník premonstrátského kláštera v českém Želivě roku 1181. Pravděpodobně předtím působil v klášterech ve vestfálském Cappenbergu a v porýnském Steinfeldu; z toho a z jeho jména se usuzuje na frankofonní, možná lotrinský původ. Na pozvání slezského knížete Boleslava I. Vysokého a vratislavského biskupa Žiroslava II. přišel kolem roku 1185 do Slezska a roku 1193 se stal opatem v premonstrátském klášteře svatého Vincence v Olbíně u Vratislavi.
Cyprián byl blízkým spolupracovníkem Boleslava Vysokého. Nepochybně s jeho podporou byl 8. dubna 1198 vysvěcen na biskupa lubušského. O jeho působení v této funkci není mnoho známo – zřejmě zde založil biskupskou kancelář, jejíž první listiny jsou právě z doby jeho pontifikátu.
Po smrti Jaroslava Opolského, vratislavského biskupa, opolského knížete a prvorozeného syna Boleslava Vysokého, byl Cyprián vybrán za jeho nástupce na vratislavském stolci a biskupskou hodnost v Lubuši složil; stalo se tak mezi březnem a srpnem roku 1201. Byl prvním vratislavským biskupem vybraným (postulovaným) katedrální kapitulou – s následným papežským potvrzením – a nikoli přímo knížetem, i když ten měl nepochybně na jeho volbu vliv. Zůstal úzkým spojencem Boleslava Vysokého, jakož i jeho syna Jindřicha I. Bradatého a jeho manželky Hedviky (později svatořečené), zejména ve sporech s Boleslavovým bratrem Měškem I. Křivonohým – tehdy intervenoval v zájmu urovnání sporu u ostatních polských biskupů. Podporoval kolonizační činnost knížat ve Slezsku tím, že novým osadníkům zaručil úlevy v placení desátků; právě to se stalo předmětem tuhých sporů mezi knížaty a biskupy za Cypriánových nástupců.
Biskup Cyprián se účastnil založení prvního a nejvýznamnějšího slezského ženského kláštera, kláštera cisterciaček v Třebnici. Ten byl založen z podnětu kněžny Hedviky a osazen jeptiškami z Bamberka, první abatyší však byla Petrissa z kláštera v Kitzingenu, kde byla kněžna vychována. Cyprián udělil klášteru desátky ze Stínavy a Stobna a 13. ledna 1203 slavnostně uvedl do prozatímních dřevěných budov kláštera první řeholnice.[1] Brzy poté, kolem roku 1205, založili opolsko-ratibořský kníže Měšek I. Křivonohý a jeho žena Ludmila klášter premonstrátek v Rybníku.[2]
Po své smrti – 25. října 1207 – byl biskup Cyprián pochován v klášterním kostele cisterciáků v Lubuši (Lubiąż).
Odkazy
Reference
- ↑ WECZERKA, Hugo. Handbuch der historischen Stätten - Schlesien. 2. vyd. Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003. ISBN 3-520-31602-1. S. 543.
- ↑ Weczerka (2003) s. 456
Literatura
- SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Praha: Nakladatelství ONYX, 2004. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. S. 17.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Nakladatelství Libri, 2004. ISBN 80-7277-172-8. S. 38–39.
- KOPIEC, Jan. Bistum Breslau. In: GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau: Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 130, 142.
- ŻERELIK, Rościsław. Dzieje Śląska do 1526 roku. In: CZAPLIŃSKI, Marek. Historia Śląska. Wrocław: Wydawnictvo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2002. ISBN 83-229-2213-2. S. 52, 63, 74-75.
- KOPIEC, Jan. Jaroslaw von Oppeln. In: GATZ, Erwin. Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198-1448. Berlin: Duncker u. Humblot, 2001. ISBN 3-428-10303-3. S. 108.
- PATER, Józef. Z dziejów archidiecezji wrocławskiej - 6. Okres wielkich biskupów (1169-1301). Nowe Życie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-06. Archivováno 6. 11. 2009 na Wayback Machine.
