Udávaný dolet rakety Kinžal přesahuje 2 000 km (Rusové chápou dolet rakety vypouštěné z letadla jako součet doletu letadla a rakety samotné. Příbuzná, ze země odpalovaná raketa Iskander-M má dolet 400–500 km). Deklarovaná rychlost rakety je Mach10.[2] Raketa je schopna provádět úhybné manévry v každé fázi letu. Může nést konvenční nebo jadernou hlavici a lze ji vypouštět ze strategických bombardérůTu-22M3 nebo stíhacích letounůMiG-31K.
O zařazení mezi hypersonické zbraně panují pochybnosti. Podle vojenských analytiků – např. Jiřího Vojáčka – jde jen o upravenou balistickou raketu Iskander, která je odpálena z letounu a chová se stejně jako jiné balistické střely – po odpálení vystoupá a následně spadne na cíl. Na cíl dopadá nadzvukovou rychlostí, což však necharakterizuje hypersonické rakety, jde o vlastnost prakticky všech balistických raket již od konce druhé světové války.[3] Rozdíl je pouze v dosahované rychlosti.
První stupeň rakety je pravděpodobně společný s balistickými raketami Iskander, naváděcí část je navržena na míru. Raketa může zasáhnout statické i pohybující se cíle jako jsou například americké letadlové lodě.[5] Během několika sekund od odpálení raketa zrychlí na hypersonickou rychlost a ve všech fázích letu provádí manévry, aby se vyhnula nepřátelské protiraketové obraně.[6]
Ruská média tvrdí, že dolet rakety je 2 000 km, pokud ji nese stíhací letoun MiG-31K, a 3 000 km, pokud ji nese bombardér Tu-22M3.[7]
Operační nasazení
V květnu 2018 bylo deset stíhačů MiG-31K experimentálně vybaveno raketami Kinžal a připraveno k následnému ostrému bojovému nasazení. Do prosince 2018 provedly letouny celkem 89 vzletů nad Černým a Kaspickým mořem[zdroj?].
Do února 2019 provedly posádky MiG-31K více než 380 cvičných letů s touto raketou, z nichž nejméně 70 využilo tankování paliva ve vzduchu. Veřejný debut si raketa odbyla během mezinárodní soutěže Aviadarts v srpnu 2019.
Podle agentury TASS se první start Kinžalu v Arktidě uskutečnil v polovině listopadu 2019. Vypuštění rakety údajně provedl letoun MiG-31K z letecké základny Olenja. Raketa zasáhla pozemní cíl na zkušební střelnici „Pemboj“, kdy dosáhla rychlosti Mach10. V červnu 2021 byla raketa Kinžal odpálena letounem MiG-31K ze syrské letecké základny Hmímím na pozemní cíl v Sýrii.[8] V roce 2021 byl vytvořen samostatný letecký pluk vyzbrojený stíhači MiG-31K s raketou Kinžal[zdroj?].
Oficiálně nepotvrzené zprávy z počátku února 2022 naznačovaly, že z letecké základny Solcy v Novgorodské oblasti bylo na námořní leteckou základnu Čerňachovsk nacházející se v západní části ruské Kaliningradské exklávy přesunuto několik stíhaček MiG-31K vyzbrojených raketami Kinžal.[9]
Vzdušné a kosmické síly Ruska úspěšně odpálily rakety Kinžal 19. února2022 v rámci cvičení ruských strategických sil.[10] Následně 18. března2022 použilo ruské letectvo rakety Kinžal ve válce na Ukrajině, kdy byl zničen zbrojní sklad hluboko pod zemí, původně součást bývalé základny mezikontinentálních balistických raket.[11][12][13] Později se však objevily zprávy zpochybňující toto tvrzení.[14] Následovalo několik dalších případů použití hypersonických raket, včetně masivního útoku 9. března2023, během něhož bylo mezi 81 vypálenými raketami použito 6 Kinžalů.[15]
Sestřelení Kinžalů
Podle velitele ukrajinského letectvaMykoly Oleščuka byla dne 4. května2023 raketa Kinžal poprvé sestřelena nad Kyjevem protiletadlovým systémem Patriot.[16] Následně byly zveřejněny zbytky sestřelené střely.[17] Ruská média uvedla, že zveřejněné úlomky se velmi podobají letecké bombě BETAB-500ShP,[18][19] avšak bez podrobné technické dokumentace nelze tvrzení nezávisle ověřit.
Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného a ministra obrany Oleksije Reznikova bylo ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno během noci z 15. na 16. května2023 všech šest raket Kinžal.[20][21] Ruskou stranou byla tvrzení o sestřelení raket Kinžal vždy dementována.
Schopnost systému Patriot sestřelovat balistické rakety Kinžal je v roce 2024 považována za potvrzenou.[22][23][24]
Obcházení sankcí
Výrobci raket Kinžál a Iskander se daří obcházet sankce EU a pořizovat si součástky vyráběné v Evropě (Polsko, Německo) prostřednictvím svých subdodavatelů.[25]
↑ Истребитель МиГ-31К нанёс удар гиперзвуковой ракетой "Кинжал" по неизвестной цели в Сирии. avia.pro [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online.
↑ Rusko přesunulo do Kaliningradu nosič hypersonické střely. Ohrožuje hlavní města zemí NATO | 9. 2. 2022. Britské listy [online]. Občanské sdružení Britské listy, 2022-02-09 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. ISSN1213-1792.
↑ Rusko použilo na Ukrajině hypersonické střely Kinžal, tvrdí ministerstvo obrany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-19 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.
↑US officials confirm Russia has used hypersonic missiles against Ukraine [online]. CNN Worldwide, 2022-03-19 [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑CHACKO, Joseph P. The underground Arms depot hit by Russian Kinzhal hypersonic missiles was once a Soviet ICBM base. Frontier India [online]. 2022-03-19 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
↑PAYNE, Tyler Rogoway and Stetson. We Have Questions About Russia's Claimed Kinzhal Hypersonic Missile Use In Ukraine (Updated). The Drive [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑TONDO, Lorenzo. Russia launches six hypersonic missiles in massive barrage against Ukraine. The Guardian. 2023-03-09. Dostupné online [cit. 2023-04-04]. ISSN0261-3077. (anglicky)
↑ Další mýtus Rusů padl. Ukrajinci potvrdili sestřel rakety Kinžal, které „není rovno“ - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2023-05-06 [cit. 2023-05-06]. Dostupné online.
↑ Pozůstatky "nesestřelitelné" ruské "zázračné" nadzvukové rakety Kinžál, sestřelené Ukrajinou | 11. 5. 2023. Britské listy [online]. 2023-05-11 [cit. 2023-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑АСТАХОВА, Гульназ. В Сети высмеяли Кличко, перепутавшего «Кинжал» с обычной авиабомбой [online]. 2023-05-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (rusky)
↑TIWARI, Sakshi. Ukraine Flaunts Kinzhal Hypersonic Missile Shot Down By Kyiv; Russian Expert Says 'You Can't Hit A Target That's Flying Faster' [online]. 2023-05-11 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Kyjev v noci čelil ruským raketám. Obrana sestřelila šest kinžalů, řekl Zalužnyj. ČT24 [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.
↑ Výjimečně silný ruský útok na Kyjev. Sestřelili jsme kinžaly, hlásí Ukrajinci. iDNES.cz [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online.
↑ Patriot versus Kinžal. Americká zbraň sestřeluje „nesestřelitelné“ ruské rakety. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-06-18 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
↑LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Rusové si přikrášlili „nesestřelitelné“ rakety a teď na to doplácejí. Seznam Zprávy [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online.
↑LUKÁŠ, Vít. „Sestřelit Ch-47M2 Kinžal není možné“ – veliký omyl lidí, kteří tomu asi jenom nechtějí věřit. Nejenom MIM-104 Patriot to dokáže [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
↑ Killjoy alert: Europe keeps supplying equipment and components to Russian missile manufacturers. The Insider [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-26. (rusky)