Casus belli

Casus belli [kázus belí] je latinský výraz z mezinárodního práva, který označuje incident, událost nebo skutečnost postačující jako důvod k vyhlášení války.^[1]

Příklady

• Třetí pražská defenestrace v roce 1618 byla na počátku třicetileté války.
• Obléhání Fort Sumter vojsky Konfederace bylo rozbuškou americké občanské války
• Sarajevský atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este vedl Rakousko-Uhersko k vyhlášení války Srbsku a počátku první světové války.
• Fingované přepadení vysílačky v Gliwicích bylo oficiálním důvodem napadení Polska a začátku druhé světové války.
• Uzavření Tiránské úžiny v roce 1967 bylo válečným aktem, který rozpoutal šestidenní válku mezi Egyptem a Izraelem.
• Irácká invaze do Kuvajtu roku 1990 pro USA a jejich spojence představovala casus belli k válce v Perském zálivu
• Incident v Račaku a etnické čistky ze strany Srbů v Kosovu se stal důvodem pro letecké útoky NATO na Svazovou republiku Jugoslávie v roce 1999.
• Teroristické útoky 11. září 2001 se staly důvodem k válce proti terorismu.

Operace pod falešnou vlajkou

Podrobnější informace naleznete v článku Operace pod falešnou vlajkou.

Operace pod falešnou vlajkou se dá označit za takové casus belli, které byly provedeny jednotkami agresora proti vlastním cílům s cílem získat záminku pro napadení protivníka. Rozdíl je tedy v přímém úmyslu válku vyvolat, zatímco v ostatních případech je válka „nechtěným“ následkem. Přepadení vysílačky v Gliwicích je příkladem zdokumentované operace pod falešnou vlajkou.

Reference

1. Chabers 21st Century Dictionary. [s.l.]: Allied Publishers, 2001. Dostupné online. ISBN 978-81-8424-329-1. S. 219. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Casus belli v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích