Carnotaurus (ve volném překladu „masožravý býk“) byl plazopánvýteropodnídinosaurus z kladu Furileusauria v rámci čeledi Abelisauridae, žijící v období svrchní křídy, přibližně před 72 až 69,9 miliony let.[1] Nad očima měl dva výrůstky, které připomínaly býčí rohy. Z této podobnosti vzniklo také jeho pojmenování. Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v argentinské provincii Chubut. Na základě nálezů úlomků lebek se předpokládá, že mohl být rozšířen téměř po celém superkontinentu Gondwaně.[2]
Popis
Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů[3] a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny).[4][5] Podle odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář 7,75 metru a zaživa vážil asi 2113 kilogramů.[6]
Zajímavé jsou také jeho přední končetiny, které jsou i přes masivní ramena velmi krátké a nejspíš prakticky nepoužitelné. Vykazují nicméně zvláštní stavbu, typickou pro vývojově odvozené abelisauridy[7]. Nohy byly velmi dlouhé a silné a spolu s dalšími adaptacemi zřejmě umožňovaly rychlý běh[8]. Síla jeho čelistního stisku byla mnohem menší, než například u slavného druhu Tyrannosaurus rex, činila podle odhadů zhruba 3341 newtonů.[9]
Otázkou jeho potravy se zabývají mnozí paleontologové. Problémem totiž je, že ač měl mohutnou lebku se silnými žvýkacími svaly, jeho spodní čelist byla relativně slabá a ani zuby neodpovídají velikosti tohoto teropoda. Patrně lovil mláďata sauropodů, jako byl Chubutisaurus, menší ornitopody nebo se živil také mršinami.[10] Jeho lebka měla unikátní stavbu, odlišnou od stavby lebek jiných skupin teropodů.[11]
Podrobný výzkum lebky karnotaura odhalil množství otvorů v lebečních kostech (včetně obou "rohů") a ukázal na dosud neznámé morfologické podobnosti s lebkami jiných teropodů (i mimo čeleď Abelisauridae).[12]
Model kostry karnotaura o délce 8 metrů je od prosince roku 2008 možné vidět v Chlupáčově muzeu historie Země v Praze.[14]. Jedná se o vůbec první anatomicky věrnou repliku dinosauří kostry v Česku, umístěnou v trvalé expozici.[15]
↑Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.
↑Mazzetta, G. V., Cisilino, A. P., Blanco, R. E. & Calvo, N. (2009). Cranial mechanics and functional interpretation of the horned carnivorous dinosaur Carnotaurus sastrei. J. Vertebr. Paleontol.29, 822–830.
↑KOŠŤÁK, Martin; KRAFT, Petr. Chlupáčovo muzeum historie Země [online]. Přírodovědecká fakulta UK Praha, 2008-11 [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-30.
