Císařská silnice

Císařská silnice (též říšská či komerciální či erární silnice) byla v habsburské monarchii pozemní komunikace vybudovaná na základě několika dekretů, která učinil císař Karel VI. v roce 1727 a v roce 1739, královna Marie Terezie v letech 1749–1751 a císař Josef II. v roce 1782.^[1] Základní silniční síť v Čechách a na Moravě byla dobudována kolem roku 1850 a měla délku asi 4 000 km.

Některé císařské silnice

Hlavní císařské silnice v Čechách:^[2]

• Vídeňská (Jihlavská) silnice: Praha – Kolín – Čáslav – Německý Brod – moravská hranice u Jihlavy a dále přes Znojmo do Vídně. Byla vybudována v letech 1739–1760^[3]
• Linecká silnice: Praha – Tábor – České Budějovice – Kaplice – hornorakouská hranice. Byla vybudována v letech 1753–1755.
• Žitavská silnice: Praha – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Lužice
• Norimberská (též Plzeňská) silnice: Praha – Beroun – Plzeň – Chodsko / Cheb
• Lipská silnice: Praha – Lovosice a Ústí nad Labem – Sasko; druhá větev přes Slaný – Louny – Chomutov do Saska
• Slezská silnice: Praha – Jičín – Trutnov – Dolní Slezsko

Hlavní císařské silnice na Moravě:^[4]

Kovalovická pošta na císařské silnici mezi Brnem a Vyškovem, kresba Franze Richtera, 1827

• Slezská (Vídeňsko-brněnská) silnice: (Vídeň –) Mikulov – Brno – Olomouc – Šternberk (– Opava, Slezsko). Jedná se o nejstarší císařskou silnici v českých zemích. Podstatná část byla vybudována v letech 1727–1740.
• Znojemsko-jihlavská (či Budějovická) silnice: moravský díl české Vídeňské silnice vedoucí od Jihlavy přes Moravské Budějovice do Znojma a dále do Vídně. Vybudována v letech 1739–1760.
• Česká či Černohorská silnice: Brno – Černá Hora – Letovice – Svitavy (a dále do Čech přes Litomyšl a Chrudim). Vybudována 1752–1787.
• Haličská silnice: Olomouc – Lipník nad Bečvou – Hranice na Moravě – Nový Jičín – Příbor – Místek (a dále přes Slezsko do Haliče). Vybudována za vlády Josefa II. mezi roky 1782 až 1787.
• Uherská (či Slavkovská) silnice: (Brno –) Slavkov – Čejč – Mutěnice – Hodonín (a dále do Horních Uher, do Holíče a Prešpurku). Postavena za vlády Josefa II. po r. 1783.
• Druhá česká silnice, též Meziříčská: (Brno–) Ostrovačice – Velká Bíteš – Velké Meziříčí – Jihlava. Vybudována 1783–1787.
• Lechovická silnice: Pohořelice – Lechovice – Znojmo. Vybudována 1803–1811.
• Třebovská silnice: Olomouc – Litovel – Mohelnice – Moravská Třebová – Svitavy (a dále do Čech, směr Polička). Vystavěna 1813–1833.

Hlavní císařské silnice ve Slezsku:^[4]

• Opavsko-těšínská či Ostravská silnice: Opava – Svinov (– Moravská Ostrava –) Slezská Ostrava – Těšín. Výstavba probíhala 1775–1783 a 1797–1804.
• Haličská silnice (pokračování silnice z Olomouce přes Lipník) Frýdek – Těšín – Bílsko a dále do Haliče. Vybudována 1781–1787.
• Uherská silnice: Těšín – Jablunkov a dále do Horních Uher (Čadca, Žilina). Vybudována 1794–1802.
• Krnovská silnice: Opava – Krnov – Město Albrechtice a dále do Pruského Slezska (směr Nisa). Vybudována 1826–1830.

Reference

1. Die Brünner Straße eine Geschichte des Verkehrsweges von Wien nach Brünn in Bildern. Schleinbach: [s.n.] 114 S s. Dostupné online. ISBN 978-3-9502688-6-7, ISBN 3-9502688-6-3. OCLC 607560701 
2. Josef Veselý: 615. schůzka: Jak se cestovalo po zemích Koruny české, Toulky českou minulostí, Český rozhlas Dvojka, 2. 7. 2021
3. BEZEMEK, Ernst; KACETL, Jiří; ECKER, Friedrich. Die Prager Straße. 1. vyd. Schleinbach: Edition Winkler-Hermaden, 2013. 124 s. ISBN 978-3-9503378-5-3. 
4. D´ELVERT, Christian. Geschichte der Verkehrs-Anstalten in Mähren und Österreichisch-Schlesien. Brünn: [s.n.], 1855. 

Související články

• Pozemní komunikace v Česku