Bělostocké vojvodství (polsky województwo białostockie) byl správní celek v Polské lidové republice a v Polsku, který existoval v letech 1975–1998. Jeho centrem byl Bělostok. Vojvodství mělo rozlohu 10 055 km².[1] Rozkládalo se na východě Polska a sousedilo s Suwalským, Łomżyńským, Siedleckým a Bialskopodlaským vojvodstvím.
Vzniklo dne 1. června 1975 na základě správní reformy. Zrušeno bylo k 31. prosinci 1998 během další správní reformy. Území Bělostockého vojvodství bylo tehdy zahrnuto do Podleského vojvodství.
Počet obyvatel k 31. 12. 1998
bialskopodlaské • bělostocké • bílské • bydhošťské • chełmské • ciechanówské • čenstochovské • elbląské • gdaňské • gorzówské • jeleniogórské • kaliské • katovické • kielecké • koninské • koszalinské • (městské) krakovské • krośnieńské • lehnické • leszczyńské • lublinské • łomżyńské • (městské) lodžské • nowosądecké • olsztynské • opolské • ostrołęcké • pilské • piotrkówské • płocké • poznaňské • przemyské • radomské • rzeszówské • siedlecké • sieradzké • skierniewické • słupské • suwalské • štětínské • tarnobrzeské • tarnówské • toruňské • wałbrzyské • (městské) varšavské • włocławské • vratislavské • zamojské • zielonogórské