Budžak jako součást meziválečného Rumunska (1918 - 1940). Pevnost Akkerman (dnes město Bilhorod-Dnistrovskyj ). Národnostní mapka Budžaku. Budžak (ukrajinsky , rusky a bulharsky Буджак , rumunsky Bugeac , turecky bucak ) je multietnické historické území tvořící jižní část Besarábie (pod jihovýchodem Moldávie ). Dnes je součástí Ukrajiny a spadá pod Oděskou oblast . Na jihu je ohraničen Dunajem , na východě pobřežím Černého moře , na severovýchodě Dněstrem , na severozápadě současným Moldavskem ; někdy jsou však k Budžaku počítány i přilehlé okresy Moldavska, tzv. Gagauzsko . Od Oděsy a zbytku Ukrajiny jej dělí Dněsterský liman .
Název pochází z tureckého slova bucak [budžak] (trojúhelník, kout), což naznačovalo tvar území vymezeného pevnostmi Izmajil , Akkerman a Bender .
Ve starověku zde sídlili Skythové a Dákové ; současně řečtí kolonisté zakládali přístavní města na černomořském pobřeží. V 1. století pronikli do oblasti Římané . Ve středověku byl Budžak „tranzitním“ územím: střídavě se zde usadili Avaři (558 –567 ), Slované (okolo r. 600), Volžští Bulhaři (chán Asparuch , 679 ), Maďaři (9. století ), Pečeněhové (11. století ), Polovci (12. století ).
V letech 1367 –1484 náležel Budžak Moldavskému knížectví , za Štěpána III. Velikého však byla dobyta Osmanskou říší ; tehdy byly přestavěny pevnosti Akkerman a Bender a založena pevnost Izmajil . Osmané sem přinesli islámské náboženství, které se tu jako menšinové drží dodnes (viz článek Islám na Ukrajině ).
V 7. rusko-turecké válce (1806 –1812 ) získali Rusové celou Besarábii (tj. až k řece Prut ) včetně Budžaku. Po 1. světové válce byla celá Besarábie součástí tzv. Velkého Rumunska (1920 –1940 ). Pakt Molotov–Ribbentrop však přiřkl Besarábii s Budžakem Sovětům , čímž opět rozdělil Moldávii vpůli, kterýžto stav trvá dodnes; i Besarábie je dnes rozdělena mezi Moldavsko (většina) a Ukrajinu (Budžak a malý pás v Černovické oblasti ). SSSR roku 1940 ustavil efemérní Akkermanskou oblast, která ještě téhož roku přesídlila do Izmajilu (Izmajilská oblast , 1940 –1954 ). Po jejím zrušení bylo území začleněno do Oděské oblasti a od r. 1991 je součástí Ukrajiny.
Obyvatelstvo
Jak dějinný nástin dává tušit, Budžak se vždy vyznačoval etnickou různorodostí. V roce 2001 žilo v Budžaku 617 200 osob, z toho 248 000 (40,2 %) Ukrajinců , 129 000 (21 %) Besarabských Bulharů , 124 500 (20 %) Rusů , 78 300 (12,7 %) Moldavanů / Rumunů ) a 24 700 (4 %) Gagauzů . Nejvíce Bulharů a Gagauzů žije v Bolhradském rajónu , Moldavané mají převahu v Renském rajónu ; ve městě Izmajil převažují Rusové, zatímco v Bilhorodu Ukrajinci.
