Bombový útok v Péšávaru (28. říjen 2009)

Bombový útok v Péšávaru
šipka označuje město Péšávar
Cíl	veškeré osoby v místě
Mrtví lidé	117+[1]
Zranění lidé	213[2]
Datum	28. říjen 2009
Místo	Péšávar, Pákistán
Pachatel	neznámý
Použité zbraně	auto naložené trhavinou
Souřadnice	34°0′31″ s. š., 71°34′32″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bombový útok v Péšávaru ze dne 28. října 2009 byl spáchán v pákistánském městě Péšávar. Došlo k němu na tržnici známé jako Mina Bazar, určené pouze pro ženy a děti. Exploze usmrtila přes 100 osob a dalších více než 200 lehce či těžce zranila a událost se tak stala nejkrvavějším teroristickým útokem v péšávarské historii. Pákistánská vláda se domnívá, že za útokem stálo teroristické hnutí Taliban, ten však své zapojení i spolu s Al-Káidou odmítl. Útoku se dostalo celosvětového odsouzení.

Útok

Dle sdělení Miana Iftikhara, ministra informací Severozápadní pohraniční provincie, většinu obětí tvořily ženy a děti,^[3] které se nacházeli v části Peepal Mindi vyhrazené pro nákupy žen.^[2][4] Nálož byla odpálena v automobilu, zaparkovaném na parkovišti před tržnicí. Dle sdělení zasahujícího pyrotechnika Shafqatullaha Malika činila hmotnost nálože před výbuchem přibližně 150 kg.^[2] Výbuch vyvolal rozsáhlý požár mnoha obchodů, především těch, které nabízely zboží hořlavého charakteru, což dále umocnilo již tak velké škody na životech a majetku.^[5] Bylo konstatováno, že tento útok byl nejkrvavější od tzv. Bombového útoku v Karáčí z roku 2007 a nejkrvavější v historii města Péšávar.^[6] Předpokládalo se, že počet mrtvých z odhadovaných 90 ještě vzroste,^[5] neboť byly stále v běhu záchranné práce v sutinách zřícené čtyřpatrové budovy tržnice, která se v důsledku exploze zcela zhroutila;^[2] v důsledku exploze rovněž došlo ke zhroucení přilehlé mešity a navíc poškodila čtyři nedaleké čtyřpodlažní domy.^[6][7] Mezi oběťmi byla například i učitelka, která pro své děti nakupovala ošacení na zimu.^[7] Mnoho lidí, kteří samotný útok přežili, však zanedlouho svým vážným zraněním v nemocnici podlehlo.^[8] Mohammad Usman, jeden ze svědků útoku, o události vypověděl: „Najednou se ozvala ohlušující rána a na několik minut jsem takřka oslepl... zaslechl jsem křik žen a dětí a snažil jsem se jim pomoci. Ve vzduchu jsem cítil pach spáleného lidského masa.“^[4] Na tržiště Meena Bazar obvykle chodí ženy z nižších příjmových skupin obyvatelstva.^[9] Pákistánská vláda se domnívá, že za útokem stálo hnutí Taliban,^[2][4][6] to však jakoukoli svou spojitost odmítlo.^[10]

Reakce na útok

Ministryně zahraničí Spojených států amerických Hillary Clintonová, která byla v inkriminovou dobu na návštěvě Pákistánu, útok odsoudila s dovětkem, že organizátoři akce jsou „temnou stranou historie“.^[5] Poté dodala: „Budeme stát s lidem pákistánským ruku v ruce v jeho boji za mír a bezpečnost; poskytneme mu veškerou nezbytnou pomoc, která bude třeba k dosažení tohoto cíle.“^[11]

Většina raněných byla hospitalizována v nedaleké nemocnici Lady Reading Hospital

Mezitím byli do blízké nemocnice Lady Reading Hospital přiváženi první ranění,^[5] a vedení nemocnice vydalo oficiální veřejnou prosbu adresovanou k veřejnosti, aby darovala krev obětem útoku.^[11] Lékařská veřejnosti však později konstatovala, že politické autority nebyly na řešení následků útoku takového rozsahu dostatečně připraveny.^[11] Novinář Muzamil Hussain o tomto vypověděl: „Byla tam spousta raněných lidí. Policie ani vláda nám nepomohla, policie na nás dokonce zahájila výstražnou palbu.“ Jiný svědek uvedl, že se v Péšávaru bezpečnost spíše jen předstírala a že vláda není schopna podobným útokům zabránit.^[11]

Pákistánská vláda uznala, že bezpečnostní protiteroristická opatření nebyla dostatečná a Azam Khan, jeden z městských úředníků podotkl, že „péšávarská policie nemůže střežit vše“ a poté vysvětlil, jakým způsobem mohl útočník proniknout třístupňovým policejním bezpečnostním prstencem okolo města.^[4]

Péšavarská bezpečnostní koordinátorka Sahibzada Aneesová upozornila na značný nedostatek trénovaných hasičů a na nemožnost účinně přesunout vyprošťovací techniku do míst, kde jsou lidé zasypání sutinami, jelikož péšávarské ulice jsou značně úzké.^[4] Jeden z představitelů místní samosprávy uvedl, že davy lidí, které se shromáždily kolem místa exploze, navíc blokovaly průjezd zásahovým vozům: „Lidé se tlačili kolem místa výbuchu... velmi stěžovali úklid trosek zhroucených budov a znesnadňovali vyprošťování přeživsích osob ze sutin.“^[4] Po výbuchu byly všechny obchody v tržnici okamžitě uzavřeny.^[3]

Oficiální reakce

• Pákistán Pákistán: Pákistánský prezident Asif Alí Zardárí spolu s ministerským předsedou Jusafem Razou Gilaním útok razantně odsoudili a vyzvali vládu k poskytnutí největší možné pomoci všem poškozeným.^[12] Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší sdělil, že: „Násilí vládě nezabrání v odvetě a naše rozhodnost a odhodlání nebude otřeseno. Lidé, kteří páchají tyto hnusné činy chtějí otřást naší rozhodností. Vzkazuji jim – my se z vás nezhroutíme. My vás porazíme. Porazíme vás, protože si přejeme mír a stabilitu Pákistánu.^[13]
• Afghánistán Afghánistán: Afghánský prezident Hamíd Karzáí vyjádřil telefonicky soustrast pákistánskému prezidentovi a vyjádřil žal nad ztrátou nevinných životů.^[1]
• Spojené státy: Americká ministryně zahraničí, která byla v inkriminovou dobu na návštěvě Pákistánu útok odsoudila s dovětkem, že organizátoři akce jsou „temnou stranou historie“.^[5] Poté dodala: „Budeme stát s lidem pákistánským ruku v ruce v jeho boji za mír a bezpečnost; poskytneme mu veškerou nezbytnou pomoc, která bude třeba k dosažení tohoto cíle.“^[11]
• OSN: Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyjádřil „pohnutí nad ztrátou tolika nevinných životů... v žádném případě nelze ospravedlnit takový nehumánní projev násilí“.^[14]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 28 October 2009 Peshawar bombing na anglické Wikipedii.

1. HAZRAT BACHA, Ali. Death toll from Peshawar blast rises to 117. Dawn [online]. 30. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-01. (anglicky) 
2. KHAN, Ismail. 95 killed, over 200 injured in Peshawar blast. India Today [online]. 28. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01. (anglicky) 
3. HAZRAT BACHA, Ali. Peshawar bomb targets women, children. Dawn [online]. 29. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-10. (anglicky) 
4. KHAN, Ismail. Bomb Kills Scores in Pakistan as Clinton Arrives. The New York Times [online]. 28. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-20. (anglicky) 
5. Powerful car bomb kills at least 90 in Peshawar market. CNN [online]. 28. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-01. (anglicky) 
6. Car bomb kills 93 in Pakistani city of Peshawar. Associated Press [online]. 1. leden 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-03. (anglicky) 
7. DEYOUNG, Karen. Scores Dead in Pakistan bombing. Philadelphia Inquirer a The Washington Post [online]. 29. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-31. (anglicky) 
8. Peshawar death tally climbs to 106. Geo TV [online]. 28. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2009. (anglicky) 
9. Car bomb in crowded Pakistan market kills 100. Associated Press [online]. 29. říjen 2009. Dostupné online. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}
10. Taliban, al-Qaeda disown blast. The News [online]. 29. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2009. (anglicky) 
11. Carnage as car bomb hits Peshawar. BBC [online]. 28. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-07. (anglicky) 
12. KHAN, Ismail. 45 killed in Peshawar blast: hospital sources. The News [online]. 28. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-01. (anglicky) 
13. Car bomb kills 93 in Pakistani city of Peshawar. Associated Press [online]. 27. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-07-2012. (anglicky) 
14. US, UN, UK denounce Peshawar terror attack. The Nation [online]. 29. říjen 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-01. (anglicky) 

Externí odkazy

• (česky) Násilí v Pákistánu se stupňuje. České noviny [online]. 1. leden 2010. Dostupné online. ISSN 1213-5003.