Po gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval filosofii v Praze. Na filosofických studiích přilnul k českým literárním vlastencům soustředěným kolem Josefa Kajetána Tyla a podílel se na jejich činnosti v Kajetánském divadle. Vstoupil do Strahovského kláštera, kde přijal svůj literární pseudonym.
Po vysvěcení na kněze působil v letech 1843–1847 jako kaplan v Radonicích nad Ohří. V té době vydal řadu básní, které byly publikovány ve sbírkách Písně milosti a Moudrost otcovská a které ve své době však patřily k vrcholům česky psané lyricképoezie. V jeho básnické tvorbě převažovala milostná lyrika, později se orientoval především na vlasteneckou a didaktickou poezii.
↑JABLONSKÝ, Boleslav. Slowa wděčnosti a přátelstwj k swátkům narozenj, gmenin a nowého roku, s připogenau sbjrkau nápisů do listů památnjch [online]. Praha: M. Neureuter, 1836 [cit. 2022-05-23]. Dostupné online.
Literatura
BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 351–359.
Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 616.
FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN80-200-0468-8. S. 429–431.
MARŠÍKOVÁ, Zdenka. Těžko jest slavíku : monografie básníka Jablonského : vydáno k 200. výročí narození básníka Boleslava Jablonského. Jindřichův Hradec: Muzeum Jindřichohradecka, 2012. 214 s. ISBN978-80-86227-46-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav Jablonský na Wikimedia Commons