Vystudoval Univerzitu Karlovu.[3][5] Profesí byl právník a ekonom. V období let 1895-1898 působil na Zemském finančním ředitelství v Praze, pak od roku 1898 až do roku 1918 byl úředníkem ministerstva financí ve Vídni. Po vzniku Československa nastoupil na ministerstvo financí jako přednosta odboru a setrval zde do roku 1934 (s výjimkou let, kdy působil jako šéf rezortu).[6]
Od listopadu 1928 zastával post pověřeného správce ministerstva financí (poté, co rezignoval Karel Engliš) v třetí vládě Antonína Švehly. Jeho nástup do funkce byl výsledkem kompromisu, když proti předchozímu ministrovi Englišovi rostla nespokojenost v řadách nejsilnější koaliční strany, agrární strany. Na tomto postu setrval, nyní již jako řádný ministr, i v následující první vládě Františka Udržala do prosince 1929.[7][8][9] Na postu ministra se orientoval na deflační měnovou politiku vázanou na zlatý základ.[6]
¹ Během své nemoci byl Antonín Švehla zastupován Janem Šrámkem. ²Vládním nařízením z 28. června 1928 byla působnost ministra pro správu Slovenska přenesena na krajinský úřad v Bratislavě.
