Název vesnice vznikl přivlastňovací příponou z osobního jména Blažim ve významu Blažimův dvůr. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Sblasin (1183), Sblasino (1185), Zblasim (1395), z Blažimě (1440), z blazina (1461), Blażino (1546), „postupuje vsí… blazyna“ (1570), Plaschin (1694, 1838) a Plačín nebo Plaschin (1854–1923).[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1183 (darovací listina knížete Bedřichajohanitskému řádu). V seznamu poddaných na panství Jana Bedricha ze Švamberka z roku 1651 je udáno 79 obyvatel obce Blažim (chybí údaj o dětech ve věku do 5 let). Podle berní ruly panství Švamberk roku 1655 žilo v Blažimi 15 sedláků.[5]
Do roku 1869 byla vesnice součástí obce Pláň, v letech 1961–1985 součástí obce Ostrov u Bezdružic, od 1. ledna 1986 do 23. listopadu 1990 součástí obce Krsy a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 228 obyvatel (z toho 95 mužů), z nichž bylo 227 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 225 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 222 Němců a dva cizince. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[7]
↑PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Blažim, s. 97.
↑Bezdružice od minulosti k dnešku, separátní výtisk ze Sborníku Okresního muzea v Tachově č. 24/1989
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 263.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 254.