Bileća

Bileća Билећа
vlajka
Poloha
Souřadnice	42°52′42″ s. š., 18°25′37″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Entita	Republika srbská
Bileća
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	25 000
Hustota zalidnění	23,7 obyv./km²
Etnické složení	Srbové
Náboženské složení	Pravoslaví
Správa
Starosta	Miladin Samardžić
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bileća (v srbské cyrilici Билећа) je město v Bosně a Hercegovině, má 13 257 obyvatel. Nachází se v jihovýchodní části země, u hranice s Chorvatskem a Černou Horou. Administrativně je součástí Republiky srbské.

Poloha

Bileća se nachází ve východní Hercegovině, v nadmořské výšce 476 metrů. Městem prochází rozhraní mezi středomořským a vnitrozemským podnebím. Krajina v okolí Bileći je značně zvlněná a kromě jednotlivých kopců ji tvoří i krasová pole: Dabarsko polje, Fatničko polje, Plansko polje a Bilećko polje. Jižně od města se nachází pramen řeky Trebišnjica a Bilećské jezero, které vzniklo roku 1966 jako součást vodní elektrárny.

Historie

Měšťanský dům z doby Rakousko-Uherska.

Poprvé je stálé osídlení na území současného města připomínáno z dubrovnických dokumentů z roku 1286, kde je zmiňováno pod názvem Bilechia. Ve 14. a 15. století bylo město významnou křižovatkou obchodních středověkých cest, které směřovaly z území Dubrovnické republiky do Turecka. Je dochován historický dokument datovaný k 8. září 1388, dle něhož armáda Vlatka Vukoviće porazila na poli u Bileći rozhodným úderem turecké vojsko pod velením Šahina-paši. V období od 13. do 16. století vznikl v okolí města Bileća značný počet tzv. stećků, z nichž nejtěžší z nich váží 5 tun.

V roce 1466 město dobyli nakonec Turci. Hercegovina však byla místem častých povstání proti osmanským správcům. Až rozhodnutím z Berlínského kongresu město připadlo Rakousko-Uhersku. Následně zde začal rozvoj infrastruktury. V roce 1880 byla v Bileći otevřena první škola.

Roku 1940 vznikl na území města tábor, kde byly internovány osoby, které nesouhlasily s vládou fašistického Chorvatska.

Ekonomika

Obyvatelstvo se živí především zemědělstvím; chovem dobytka, lovem ryb v nedalekém Bilećském jezeře a obhospodařováním lesů. Průmysl je zanedbatelný díky nerozvinuté infrastruktuře.

Doprava

Městem prochází jediná hlavní silnice severo-jižním směrem, a to z Gacka do Trebinje. Do roku 1965 mělo město i železniční spojení po úzkorozchodné trati. S výstavbou přehrady a rozvojem automobilové dopravy však bylo zrušeno.

Obyvatelstvo

rok	celkem	Srbové	Bosňáci	Chorvati	Jugoslávci	ostatní
1971	13 444	10 880 (80,92 %)	2 079 (15,46 %)	82 (0,60 %)	69 (0,51 %)	334 (2,51 %)
1981	13 199	10 190 (77,20 %)	1 803 (13,66 %)	44 (0,33 %)	727 (5,50 %)	435 (3,29 %)
1991	13 284	10 628 (80,00 %)	1 947 (14,65 %)	39 (0,29 %)	222 (1,67 %)	448 (3,37 %)

Osobnosti

• Safet Isović, zpěvák
• Beba Selimović, zpěvák
• Fadil Hadžić, režisér
• Jevto Dedijer, spisovatel
• Nenad Mišanović, basketbalista
• Ervin Eleskovic, tenista
• Tijana Bošković, volejbalista
• Karl Malden, herec

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bileća na Wikimedia Commons

Portály: Bosna a Hercegovina | Geografie