Baškirská autonomní sovětská socialistická republika
Baškirská autonomní sovětská socialistická republika Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика
←
|
1919–1992
|
→
|
vlajka
|
znak
|
|
Geografie
|
|
|
|
143 600 km²
|
Obyvatelstvo
|
|
4 miliony
|
|
|
|
|
|
|
Státní útvar
|
|
|
|
|
Vznik
|
|
Zánik
|
|
Státní útvary a území
|
Předcházející
|
Následující
|
|
Baškirská autonomní sovětská socialistická republika (Baškirská ASSR) (baškirsky: Башҡорт Автономиялы Совет Социалистик Республикаhы, rusky: Башкирская Автономная Советская Социалистическая Республика) byla autonomní sovětská socialistická republika spadající pod Ruskou SFSR, která byla součástí Sovětského svazu. Po jeho rozpadu se z Baškirské ASSR stala republika Baškortostán.
Vznik
Baškortostán byl během Ruské občanské války dějištěm mnoha bitev mezi bolševiky a bělogvardějci. Mezitím padlo rozhodnutí o ustavení autonomní republiky pro národnostní menšiny v rámci Ruské SFSR, o kterém se jednalo při „všebaškirském sjezdu“ v červenci, srpnu a v prosinci 1917 v Orenburgu. Částem bývalých gubernií Ruského impéria (Orenburské, Permské, Ufinské a Samarské gubernie, celkem 79 tisíc km², 1,2 milion obyvatel) se na začátku roku 1918 začalo říkat „Malý Baškortostán“. 20. března 1919 vznik Baškirské ASSR posvětilo po jednání s baškirskými bolševiky i vedení Ruské SFSR a 23. března 1919 Baškirská ASSR oficiálně vznikla jako vůbec první ASSR s prvky vlastní státnosti v rámci Ruské SFSR.[1] 14. června 1922 byl vydán dekret o změně hranic Baškirské ASSR, podle kterého Baškortostán získal mnohá území bývalé Čeljabinské gubernie a takřka zbytek Ufinské gubernie, kromě Menzelinského újezdu, který byl předán Tatarské ASSR. Podle tohoto dekretu byl hlavním městem Baširské ASSR potvrzena Ufa a ustanoveny administrativní struktury.
Zánik
Baškirská ASSR v říjnu 1990 deklarovala nezávislost na Ruské SFSR, takže se chtěla přeměnit v Baškirskou sovětskou socialistickou republiku. Kvůli rozpadu SSSR k tomu nedošlo. V roce 1992 tedy představitelé Baškirské ASSR vyhlásili úplnou nezávislost na Rusku a změnili název této ASSR na republiku Baškortostán. Po roce se však opět Baškortostán vrátil pod ruskou jurisdikci a stvrdil svou příslušnost k Rusku Ústavou z roku 1993.
Obyvatelstvo
Baškirskou ASSR obývali nejpočetnější Rusové, následovaní Tatary, a až pak Baškiry. Nepatrnou část obyvatelstva tvořili Čuvaši a Marijci, zbytek ostatní národy. Baškirové, podle nichž se tato ASSR jmenovala, tvořili se svými necelými 864 000 obyvateli pouze třetí největší národnost.[1] Baškirové obývali převážně venkovské oblasti, zatímco Rusové tvořili zdrcující většinu v miliónovém hlavním městě Baškirské ASSR Ufě.
|
sčítání lidu 1926
|
sčítání lidu 1939
|
sčítání lidu 1959
|
sčítání lidu 1970
|
sčítání lidu 1979
|
sčítání lidu 1989
|
Baškirové
|
625,845 (23,5 %)
|
671,188 (21,2 %)
|
737,744 (22,1 %)
|
892,248 (23,4 %)
|
935,880 (24,3 %)
|
863,808 (21,9 %)
|
Rusové
|
1,064,707 (39,9 %)
|
1,281,347 (40,6 %)
|
1,418,147 (42,4 %)
|
1,546,304 (40,5 %)
|
1,547,893 (40,3 %)
|
1,548,291 (39,3 %)
|
Tataři
|
621,158 (23,3 %)
|
777,230 (24,6 %)
|
768,566 (23,0 %)
|
944,505 (24,7 %)
|
940,436 (24,5 %)
|
1,120,702 (28,4 %)
|
Čuvaši
|
84,886 (3,2 %)
|
106,892 (3,4 %)
|
109,970 (3,3 %)
|
126,638 (3,3 %)
|
122,344 (3,2 %)
|
118,509 (3,0 %)
|
Marijci
|
79,298 (3,0 %)
|
90,163 (2,9 %)
|
93,902 (2,8 %)
|
109,638 (2,9 %)
|
106,793 (2,8 %)
|
105,768 (2,7 %)
|
Ostatní
|
189,942 (7,1 %)
|
232,149 (7,3 %)
|
213,280 (7,4 %)
|
198,742 (5,2 %)
|
190,933 (5,0 %)
|
166,294 (4,7 %)
|
Seznam představitelů Baškirské ASSR
První tajemník Komunistické strany v Baškirské ASSR
- Haris Jumagulovič Jumagulov (listopad 1919 – prosinec 1919)
- Ahmetkamal Ahmadinurovič Kaspransky (březen 1920 – květen 1920)
- Petr Michailovič Vikman (červenec 1920 – květen 1921)
- Ahmed Almuhametovič Bijšev (červen 1921 – listopad 1921)
- Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (23. listopadu – březen 1922)
- A. I. Žehanov (duben 1922 – září 1922)
- Boris Nikolajevič Nimvický (1922 – 1923)
- Ruben Airapetovič Vosnakov (1923- 1924)
- Michail Osipovič Razumov (1924 – 1926)
- Eduard Ivanovič Jurjevič (1926 – 1930)
- Jakov Borisovič Bykin (1930 – 6. října 1937)
- Alexandr Tarasovič Zalikin (6. října 1937 – leden 1939)
- Grigorij Sergejevič Rastegin (leden 1939 – listopad 1939)
- Ivan Semjonovič Anošin (listopad 1939 – leden 1942)
- Semjon Borisovič Zaďjončenko (leden 1942 – 26. ledna 1943)
- Semjon Děnisovič Ignaťjev (leden 1943 – 1946) – první funkční období
- Sabir Ahmedjanovič Vagapov (1946 – prosinec 1953)
- Semjon Děnisovič Ignaťjev (prosinec 1953 – 14. června 1957) – druhé funkční období
- Zija Nurjevič Nurjovová (14. ledna 1957 – 15. července 1969)
- Midhat Zakirovič Šakirov (15. července 1969 – 23. června 1987)
- Ravmer Hasanovič Habibulin (23. června 1987 – 10. února 1990)
- Igor Alexejevič Gorbunov (10. února 1990 – srpen 1991)
Předseda Revolučního výboru
- Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (21. února 1919 – 17. května 1919) – první funkční období
- Haris Jumagulovič Jumagulov (17. května 1919 – 20. ledna 1920)
- Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (20. ledna 1920 – 26. června 1920) – druhé funkční období
- F.S. Mansyrov (26. června – 28. července 1920)
Předseda Ústředního výkonného výboru
- Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července 1920 – říjen 1920)
- Musa Lutovič Murtazin (leden 1921 – únor 1922)
- Šagit Ahmetovič Hudaiberdin (únor 1922 – červenec 1922)
- Chafíz Kusajevič Kušajev (1922 – březen 1929)
- Mansurov (březen 1929) – zastupující
- G. S. Šafikov (březen 1929 – únor 1931)
- Afzal Muchitdinovič Tagirov (únor 1931 – červen 1937)
- Ráchim Kirjevič Ibragimov (říjen 1937 – červenec 1938)
Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu Baškirské ASSR
- Ráchim Kirjevič Ibragimov (červenec 1938 – listopad 1946)
- Gilman Vildanovič Nigmadžanov (listopad 1946 – únor 1950)
- Faizrachman Zagafuranovič Zagafuranov (červenec 1950 – březen 1967)
- Faizulla Valjevič Sultzanov (březen 1967 – duben 1990)
- Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (7. dubna 1990 – 11. října 1991)
Předseda Nejvyšší rady Baškirské ASSR
- Murtaza Gubaidullovič Ráchimov (11. října 1991 – 25. prosince 1991)
Předseda lidového sekretariátu
- Junus Julbarisovič Bikbor (červen 1918 – prosinec 1918)
- Mstislav Alexandrovič Kulajev (prosinec 1918 – 22. února 1919)
Předseda Rady lidových komisařů
- Mstislav Alexandrovič Kulajev (22. února 1919 – 1919)
- Achmed Achmedšakovič Zakivalidov (1919 – 1920)
- Galij Kamaletdinovič Šamigulov (28. července – leden 1921)
- Ahmed Almuhametovič Bijšev (leden 1921 – červenec 1921)
- Mullajan Davletšinovič Chalikov (červenec 1921 – listopad 1925)
- Aksan Bajmurzič Muchametdkulov (listopad 1925 – leden 1930)
- Zinatulla Gizatovič Bulašjov (leden 1930 – říjen 1937)
- Fazyl Valjachmetovič Šagimardanov (říjen 1937 – únor 1940)
- Sabir Ahmeďjanovič Vagapov (únor 1940 – duben 1946)
- Nasyr Rafikovič Urazbajev (duben 1946 – červen 1946)
Předseda Rady ministrů
- Nasyr Rafikovič Urazbajev (červen 1946 – duben 1951)
- Valej Gabejevič Nabjullin (duben 1951 – únor 1962)
- Zakerija Sarafutdinovič Aknazarov (únor 1962 – leden 1986)
- Marat Parisovič Mirgazjamov (leden 1986 – 25. prosince 1991)
Reference
Externí odkazy
|
|