Spory a krystalinové proteiny této bakterie se užívají jako specifickéinsekticidy, pod názvy Dipel či Thuricide. Aplikují se v tekutých postřicích na pole a považují se obecně za šetrné k životnímu prostředí. Předpokládá se, že tento insekticid perforuje výstelku střev hmyzu a některé zprávy nalezly vztah mezi účinkem těchto látek a přítomností střevních bakterií v hmyzím těle.[1]
Také transgenní plodiny s toxiny Bacillus thuringiensis (používá se zkratka Bt) jsou dnes poměrně široce využívané a v roce 2006 činily pole s Bt plodinami 11,1 % celkové výměry kukuřičných polí a 33,6 % bavlníkových plantáží.[2]
↑BRODERICK, Nicholle. A.; RAFFA, Kenneth F.; HANDELSMAN, Jo. Midgut bacteria required for Bacillus thuringiensis insecticidal activity. S. 15196–15199. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2006-10-10. Roč. 103, čís. 41, s. 15196–15199. Dostupné online. DOI10.1073/pnas.0604865103. (anglicky)
↑ GM crops: the first ten years - global socio-economic and environmental impacts. www.pgeconomics.co.uk [online]. [cit. 21-06-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-10-2012.