Astronomický ústav Slovenské akademie věd vznikl v roce 1953, když státní observatoř na Skalnatém Plese (založená v roce 1943 Antonínem Bečvářem) dostala statut Astronomického ústavu a stala se tak jedním ze zakládajících ústavů nově vzniklé Slovenské akademie věd.
Pro pracovníky však ústav a observatoř na Skalnatém Plese vždy splývaly v jedno, takže za rok založení astronomického ústavu se neoficiálně považuje už rok 1943.[1]
V současnosti má ústav sídlo v Tatranské Lomnici – na severním okraji její místní části Stará Lesná.
Ústav se zaměřuje na výzkum Slunce (hlavně sluneční koróny), meziplanetární hmoty (komet, meteoroidů, asteroidů) a na astrofyzikální výzkum proměnných a chemicky pekuliárních hvězd (hvězd, u nichž je chemické složení povrchových vrstev výrazně odlišné od složení vlastní hvězdy).
Člení se na tato části:
Ústav má vysokohorské observatoře na Skalnatém Plese, na Lomnickém štítě a teoretické pracoviště v Bratislavě (založené v roce 1955), které je celostátním koordinujícím pracovištěm pro výzkum meziplanetární hmoty. Dále provozuje několik celooblohových komor (bolidových kamer) Evropské bolidové sítě.
Astronomická observatoř na Skalnatém Plese (1 783 m) byla založena v roce 1943. Je vybavena 61cm astrometrickým a fotometrickým reflektorem s CCD kamerou a 60cm fotometrickým reflektorem.
Koronální stanice na Lomnickém štítu (2 632 m) je v provozu od roku 1960. Vybaveno je dvojitým 20 cm koronografem se spektrografem.
V novém areálu Astronomického ústavu SAV ve Staré Lesné u Tatranské Lomnice je v činnosti horizontální sluneční teleskop se spektrografem, 60cm a 50cm fotometrický reflektor a některá další zařízení a přístroje.
Historie ředitelů ústavu včetně předcházející observatoře na Skalnatém Plese: [2]
Astronomický ústav se podílel na objevech následujících komet:[3]
Na objevech se podílelo 5 vědců: Antonín Mrkos, Ludmila Pajdušáková, Lubor Kresák, Antonín Bečvář a Margita Vozárová-Kresáková.
V roce 2014 má být s pomocí nového 1,3 metru velkého teleskopu zahájeno sledování pohybu asteroidů.[4]